Zámek Maříž
Zámku předcházela tvrz, poprvé zmiňovaná roku 1372 jako majetek bratrů Oldřicha a Ješka z Olešné. Je ovšem pravděpodobné, že k její výstavbě došlo dříve a tvořila součást statku, neboť v roce 1353 je zmiňován Děpolt z Maříže. Od něho jej získali zeměpáni a právě v roce 1372 přešel z rukou markraběte Jana Jindřicha do vlastnictví již zmíněných bratrů z Olešné. Jejich potomci se pak po Maříži psali a sídlili zde do 15. století. Od roku 1494 Maříž vlastnili páni z Řečice a ti ji měli po celé 16. století. Za Matyáše Jindřicha Butze z Rolsperku byla goticko-renesanční tvrz v roce 1717 přestavěna na barokní zámek. V 19. století prošel řadou úprav v duchu novogotiky, při nichž přibyla kaple a okolí prošlo parkovou úpravou.
Začátek jeho konce znamenala doba po druhé světové válce, kdy původní německé obyvatelstvo muselo zemi opustit. Nejprve zde pobývala rudá armáda, posléze sloužil ke kulturním účelům. Následně nějakou dobu sloužil jako sklad zemědělské techniky JZD Slavonice. Ještě nějakou dobu sloužil jako garáže a sklad hnojiva slavonického statku, ale po rozšíření hraničního pásma v 70. letech 20. století byl postupně bourán.
Po postupné destrukci z něho zůstala stát velká věž se starší částí. Věž, vystavená z cihel, byla okolními obyvateli záhy rozebrána na materiál, kdežto s likvidací zbylého zdiva napomohli v 80. letech francouzsti filmaři, kterým byly pozůstatky "zapůjčeny" s tím, že v rámci scénáře budou odstřeleny. Po roce 1989 ze zámku zbývají jen zbytky zdí jednoho z křídel, které jsou neudržované. Zámecký park je částečně obnovován, dochována je také nádrž kašny před zámkem.
