Hamerská hospoda

Vznik hospody je s největší pravděpodobností spojen s historií Svobodných Hamrů a zdejší železářskou výrobou, která zanikla kolem roku 1680. První písemná zmínka o hostinci je uvedena v tzv. „vejsadním listu“ z roku 1613.

Přestavba proběhla například v roce 1794, jak dokládá i nápis na záklopovém prkně pod kabřincem (ozdobná stříška na vrcholu čelního štítu objektu). Celý nápis je: „Pochválena a zvelebena buď nejsvětější trojice svatá. Tato hospoda je vystavěna s pomocí Pána Boha a z nákladu Václava Zábskýho. A 1794“. Hlavním důvodem zmíněné přestavby z roku 1794 bylo vybudování velké šenkovní místnosti, která až do 19. století sloužila zároveň jako hlavní obytná světnice. Roubený objekt od svého vzniku až po 21. století stále sloužil jako hostinec a byl také střediskem místního společenského a kulturního života. Konala se zde i divadelní představení a plesy. 

V roce 1925 se sem přistěhoval malíř a básník František Kaván, jehož žena Helena posléze ve Svobodných Hamrech zemřela. V hostinci byli ubytováni i další malíři – Gustav Macoun, Josef Brož, Josef Hašek, František Emler, Rudolf Hanych a jiní. Stěny v interiéru hospody byly pomalovány obrazy těchto umělců, obrazy však byly zabíleny v roce 1962. Výčepní pult pochází z konce 19. století, stejně jako tabulka s nápisem o zákazu žebroty, umístěna venku na průčelí hospody.