Klášter Tuchoměřice

Zdejší tvrz je poprvé zmiňována v pramenech v roce 1436. Po skončení husitských válek v roce 1434 je v Tuchoměřicích připomínán rod z Hazmburka. V roce 1520 sídlo koupil rod z Chlumu. Služští z Chlumu drželi Tuchoměřice až do roku 1615. Za jejich panování byla tvrz přebudována na renesanční zámek. V roce 1615 jej prodávají rodu z Vartenberka a v roce 1621 jej zakoupila Jezuitská kolej.

Vlivem překotných událostí v tehdejší Evropě dochází k radikální přestavbě kostela a tvrze, zámku až v roce 1666. Architektem a zároveň stavitelem nového kostela a rezidence byl Giovani Domenico Orsi (v pramenech se lze setkat i s uvedením jména „de Orsini“). Z dalších jeho staveb, které realizoval pro jezuitský řád, můžeme připomenout Profesní dům na Malostranském náměstí v Praze, navazuje na chrám sv. Mikuláše. Nebo jezuitskou kolej v Kutné Hoře. Jezuitský řád investoval finanční prostředky nejenom do tuchoměřického panství, ale i do přilehlých obcí, které vlastnil, do okolní krajiny. Pozůstatky jeho působení v krajině lze nalézti dodnes.

Rezidence po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 mění své majitele, nájemce. V roce 1953 ústav připadl pražské nemocnici Motol, která zde provozovala léčebnu pro dlouhodobě nemocné do osmdesátých let 20. století. Nemocnice uzpůsobila objekty ke svému provozu. Zanechala tak nevratné stopy hlavně v interiérech klášterních budov. 

Barokní klenot dostal svou další šanci na život díky kardinálu Miloslavu Vlkovi. Na jeho pozvání přichází v roce 1998 Komunita CHEMIN NEUF/v překladu NOVÁ CESTA/. A přebírá více jak 10 let opuštěný a naprosto zdevastovaný tuchoměřický klášterní areál.

25.9.2025 se v klášteře koná přednáška jednoho z nejvýznamnějších současných historiků umění Prof. PhDr. Ing. Jana Royta, Ph.D., DSc. o odkazu jezuitského řádu, v návaznosti na bývalou jezuitskou rezidenci v Tuchoměřicích a její okolí.