Zámek Kynžvart

Kynžvart vznikl jako královský pohraniční hrad ve 13. století a na přelomu 16. a 17. století ho páni z Cedvic proměnili v renesanční sídlo. Po Bílé hoře přešlo panství k Metternichům, kteří tu od roku 1630 vybudovali reprezentativní rezidenci – nejprve barokní (1680), později za kancléře Klemense Metternicha klasicistní skvost podle Pietra Nobileho. Tehdy se Kynžvart stal i místem evropské diplomacie a centrem rozsáhlých rodových sbírek.

Po roce 1945 byl zámek zkonfiskován a přešel do vlastnictví státu. Zámek je zkonfiskován Metternichům a přechází do státní správy. Část mobiliáře byla odvezena, část rozkradena. Krátce byl využíván armádou a jako skladiště, což interiérům příliš neprospělo. V 50.–80. lech přešla správa pod památkové orgány, ale zámek sloužil i jako depozitář pro jiné památky, část prostor byla nepřístupná. Údržba byla spíše provizorní, expozice omezená. V 90. letech probíhaly první větší opravy střechy a statického zajištění; plánovala se celková rekonstrukce.

Po náročné rekonstrukci byl v roce 2000 znovu zpřístupněn a dnes jej spravuje Národní památkový ústav. Za svůj odkaz „místa diplomatických setkání“ získal v roce 2019/2020 prestižní značku European Heritage Label.