Zámek Mělník
Předchůdcem zámku a města bylo raně středověké hradiště postavené nejspíše na přelomu devátého a desátého století, v místech zámku stála akropole. Na konci desátého století se hradiště stalo sídlem kněžny Emmy, manželky českého knížete Boleslava II, který vládl v letech 967–999. Za Karla IV. se město stalo centrem českého vinařství. Odsud se také dováželo víno pro českého krále. Mělnický hrad, původně románský a gotický, byl menší než zámek, stál v místě pozdějšího západního zámeckého křídla. Hrad zůstal v držení královské koruny až do roku 1542, kdy jej král Ferdinand I. zastavil Zdislavu Berkovi z Dubé a Lipé. Ten hrad přestavěl na pohodlné sídlo v renesančním slohu.
Po třicetileté válce, kdy zámek zpustl, byl roku 1646 zastaven Černínům z Chudenic, kteří na mělnickém panství hospodařili pět let. Poté zámek od císaře Leopolda I. koupili a v letech 1685–1686 provedli barokní úpravy, čímž zámek získal dnešní vzhled. Roku 1753 mělnický zámek přešel na dnešní majitele zámku, sňatkem Marie Ludmily, poslední dědičky z rodu Černínů, za Augusta Antonína z Lobkovic (1729–1803).
Za druhé světové války byla na zámek uvalena nucená správa; do rukou Lobkoviců se vrátil roku 1945, ale po roce 1948 byl komunisty znárodněn.
V roce 1992 byl zámek v restituci vrácen zpět rodu Lobkoviců. Kdo přebíral komunisty zabavený majetek, pamatuje, v jak neutěšeném stavu se původně krásné zámky nacházely. Mělnický zámek nebyl výjimkou. Jeho stropy byly zničeny použitím tun betonu. Fasáda byla ve špatném stavu, ta se musela opravit jako první.
Na zámek můžete přes léto dorazit od úterý do neděle kdykoliv mezi 9. a 18. hodinou. Při prohlídce mělnického zámku vás čeká celkem 14 sálů a řada unikátních exponátů. V rozsáhlém sklepení vzniká proslulé mělnické víno a pořádají se tu různé akce.
Rod Černínové
Rod Lobkovicové