Zámeček Staré Ždánice
Do roku 1945 – Zlatá éra mlynářského sídla
Historie mlynářství ve Starých Ždánicích sahá až do roku 1515, kdy zde vrchnost založila panský mlýn. Ten během staletí vystřídal řadu majitelů – od místní šlechty přes Pernštejny až po Českou královskou komoru. V roce 1860 se mlýn dostal do rukou rodiny Prokešů. Václav Prokeš nechal původní stavbu přestavět na nový zděný kamenný mlýn, který se stal největším mlýnem na Opatovickém kanálu. Mlýnice měla pět vodních kol a spolu s rozsáhlou obytnou budovou tvořila významné hospodářské centrum regionu.
Roku 1877 nechal jeho nejstarší syn Josef Prokeš na rozcestí u dřevěného kříže postavit reprezentativní sídlo pro své rodiče a dosluhujícího mlynáře Václava Prokeše. Právě tato neorenesanční budova se stala základem dnešního zámečku. Původní dřevěný kříž byl v roce 1884 nahrazen litinovým křížem na kamenném podstavci, který na nároží stojí dodnes. Zámeček sloužil po tři generace jako rodové sídlo ždánických mlynářů, kam odcházel nejstarší mlynář po předání mlýna svému synovi. Na konci 19. století nechal Josef Prokeš přistavět jižní křídlo a jeho syn Jaroslav jej v roce 1929 rozšířil o druhé patro.
Rodina Prokešů výrazně ovlivňovala také veřejný život obce. Josef Prokeš byl od roku 1904 členem rady Občanské záložny a od roku 1906 jejím ředitelem. V přízemí budovy sídlila po založení v roce 1908 první ždánická pošta. Jaroslav Prokeš byl v letech 1927–1932 starostou obce. Pro mladšího bratra Jana koupili rodiče na konci 19. století mlýn v Dašicích a pro dalšího syna na počátku 20. století mlýn ve Vysokém Mýtě. V obou mlýnech hospodaří potomci rodu Prokešů dodnes. Častým hostem na dnešním zámečku byl přítel Jaroslava Prokeše, národní umělec herec Zdeněk Štěpánek.
Období 1945–1989 – konec mlynářské tradice
Na Štědrý den roku 1953 byl mlýn i rozsáhlé pozemky rodině Prokešů zkonfiskovány. Mlýn přešel pod státní podnik, byly v něm zřízeny byty a objekt začal postupně chátrat. Roku 1979 byl nakonec zcela zbořen, čímž skončila více než čtyřsetletá mlynářská tradice ve Starých Ždánicích.
Jaroslav Prokeš musel se svou rodinou během jediného dne opustit domov. Původně měli být vystěhováni do pohraničí, nakonec jim bylo dovoleno zůstat v obci. Přidělen jim byl jediný pokoj v jejich bývalém rodinném sídle, za který museli platit nájem. Ostatní části budovy byly rozděleny na menší byty. Kvůli nedostatku prostředků na údržbu byl v roce 1968 odstraněn střešní štít a roku 1975 zbouráno jižní křídlo, které v posledních letech sloužilo jako pekárna, obchod a byty.
Po roce 1989 – záchrana a proměna v oblíbený zámeček
Po pádu komunistického režimu byl zámeček vrácen rodině Prokešů. V roce 1991 vznikl na oddělené části zahrady nový rodinný dům manžela dcery Jaroslava Prokeše, zatímco samotný zámeček několikrát změnil majitele. Po letech zanedbávání se dostal do havarijního stavu – střechou zatékalo, krovy byly shnilé, propadaly se stropy a budově hrozila demolice.
Zásadní obrat nastal až se současným majitelem, pedagogem Nathanielem baronem Filipem de Arasem, rytířem Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského. Rozhodl se z chátrající budovy vytvořit své rodové sídlo a zároveň kulturně-společenské centrum. Jeho rodina žije na Pardubicku a Královéhradecku více než 400 let a před dvěma stoletími působila také ve Starých Ždánicích. Významnou oporou při obnově je jeho přítel Tomáš Křížka.
První etapa rekonstrukce byla dokončena v roce 2021 a zahrnovala obnovu střechy, komínů, krovu, štítů i stropů podle návrhu profesora Hermanna Schnella z Technické univerzity ve Vídni. V roce 2024 následovala citlivá obnova interiérů, které byly vybaveny pečlivě vybraným nábytkem z 19. století. Současní členové rodiny Prokešů zároveň věnovali zámečku řadu kusů původního vybavení. V létě roku 2026, přesně po 35 letech, současní majitelé koupili od vnuček posledního ždánického mlynáře sousední parcelu s domem a zcelili tak původní historickou zahradu. Zahrada má nyní opět čtvercový půdorys s rozlohou 3 000 metrů čtverečních.
Dnes zámeček opět žije. Při komentovaných prohlídkách návštěvníci neprocházejí muzeem, ale skutečným domovem jeho majitelů. Srdcem budovy je hudební salón a pravidelně se zde konají koncerty, besedy i další kulturní akce. Vystoupili zde například Jan Přeučil, Zuzana Bubílková, Štěpán Rak, Duo Kamélie, Světlana Nálepková, Aleš Cibulka nebo Ivo Šmoldas. Zatímco v roce 2024 zámeček navštívilo 470 návštěvníků, v roce 2025 jich bylo již 1 235. Komentované prohlídky se konají každou neděli ve 13.00 a 14.30 hodin a okrasná zahrada je v době prohlídek volně přístupná.
