Zámeček Staré Ždánice (Exteriér), autor: Nathaniel Filip de Aras, datum: 2021

Zámeček Staré Ždánice

Stručné info

Vilu / zámeček nechal postavit mlynář Václav Prokeš v roce 1877. Mlynářský rod Prokešů přišel do Ždánic roku 1860 a na spáleništi starého mlýna vystavěl mlýn nový, již zděný a kamenný. Zajímavostí je, že nový mlýn, největší na Opatovickém kanálu, měl velkou obytnou budovu o několika pokojích, přesto si mlynář Václav Prokeš jakožto nejmovitější obyvatel obce nechal nedaleko mlýna, na rozcestí u dřevěného kříže, postavit reprezentativní sídlo. Roku 1884 byl stávající dřevěný kříž již zchátralý, a proto byl nahrazen, na náklady obce a se slibem ‚‚vždy se o tento kříž starati“, křížem litinovým na kamenném podstavci. Na nároží domu stojí tento kříž dodnes. Postupně vilu dědili ždáničtí mlynáři po tři generace, většinou jako sídlo k odpočinku starého mlynáře, který mlýn předal nejstaršímu synovi.

Na Štědrý den 1953 stát zkonfiskoval rodině Prokešů mlýn, vilu a veškeré polnosti. Mlýn se stal součástí státního podniku a spěl tak k postupné devastaci, až jej roku 1979 srovnali se zemí. Jaroslav Prokeš přestal být mlynářem, celá rodina se byla nucena vystěhovat během jediného dne. Původně měli všichni členové rodiny odejít do Sudet, ale vyprosili si svolení zůstat v obci a byly jim přiděleny dva pokoje ve vile, zatímco ostatní místnosti byly státem dány různým nájemníkům. Z nedostatku financí na opravy byl v roce 1968 zbourán střešní štít a v roce 1975 byla obcí zbourána přístavba, dodatečně vybudovaná na konci 19. století. Tato přístavba sloužila necelých sto let jako pekárna a obchod.

Po pádu komunismu byla vila i s polnostmi Prokešovým vrácena. Roku 1991 byl na postranní části zahrady postaven manželem dcery Jaroslava Prokeše malý domek. Tato část zahrady byla od vily oddělena a poslední člen rodu Prokešů žijících v domě vilu prodal. V následujícím čtvrtstoletí se tu vystřídalo několik majitelů. Posledních několik let budova jen chátrala, střechou zatékalo a propadly se stropy v prvním patře.

Záchranu vily zahájil současný majitel, pedagog a zpěvák Nathaniel Filip de Aras. První etapa rekonstrukce a přestavby byla dokončena v roce 2021. Byl zhotoven nový krov, vyměněna střešní krytina, vybudovány nové komíny a stropy v prvním patře a nově vystavěna střešní atika s pískovcovými sochami a dva průčelní štíty. Návrh přestavby zhotovil architekt a profesor Technické univerzity ve Vídni Hermann Schnell. 

Bývalá rezidence ždánických mlynářů okouzlí každého milovníka historie a romantické architektury. Baron Nathaniel Filip de Aras, místo proměnil v malebný zámeček obklopený okrasnou zahradou. Zámeček stále prochází citlivou rekonstrukcí, jejímž cílem je vybudovat rodinné sídlo - drobný venkovský zámek ve stylu konce 19. století a zároveň jej otevřít veřejnosti. Návštěvníky uchvátí bohatě zdobené interiéry s autentickým starožitným vybavením, působivou výmalbou a domácí atmosférou, neboť zámeček není žádným muzeem, ale skutečným domovem. Zámeček je přístupný při pravidelných kulturních akcích a nově i komentovaných prohlídkách, kde provází sám majitel. Prohlídky jsou každou neděli ve 14:00 a 15:00. Okrasná zahrada je volně přístupná každou neděli od 13:00 do 17:00.

📅 Akce 📢 Prohlídky ❤️ Zachráněné domy
Adresa
Staré Ždánice 96, 53344 Staré Ždánice
Rok stavby
1877
Galerie
Zámeček Staré Ždánice (Exteriér), autor: Nathaniel Filip de Aras, datum: 2021
Zámeček Staré Ždánice (Dobové fotografie (před rokem 2000))
Zámeček Staré Ždánice - Vila před přestavbou (Exteriér), autor: Nathaniel Filip de Aras, datum: 2016
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Podpořit Poznej domy

Líbí se ti projekt poznejdomy.cz? Podpoř jej k dalšímu rozvoji.

Jsou i další způsoby, jak projekt podpořit, třeba:

QR platba

Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

1989
Po pádu komunismu byla vila i s polnostmi Prokešovým vrácena. Roku 1991 byl na postranní části zahrady postaven manželem dcery Jaroslava Prokeše malý domek. Tato část zahrady byla od vily oddělena a poslední člen rodu Prokešů žijících v domě vilu prodal. V následujícím čtvrtstoletí se tu vystřídalo několik majitelů. Posledních několik let budova jen chátrala, střechou zatékalo a propadly se stropy v prvním patře. Záchranu vily zahájil současný majitel, pedagog a zpěvák Nathaniel Filip de Aras. První etapa rekonstrukce a přestavby byla dokončena v roce 2021. Byl zhotoven nový krov, vyměněna střešní krytina, vybudovány nové komíny a stropy v prvním patře a nově vystavěna střešní atika s pískovcovými sochami a dva průčelní štíty. Návrh přestavby zhotovil architekt a profesor Technické univerzity ve Vídni Hermann Schnell. Nathaniel Filip de Aras vilu otevřel veřejnosti a pravidelně v ní pořádá kulturní a společenské akce. [1]
1953
Na Štědrý den 1953 stát zkonfiskoval rodině Prokešů mlýn, vilu a veškeré polnosti. Mlýn se stal součástí státního podniku a spěl tak k postupné devastaci, až jej roku 1979 srovnali se zemí. Jaroslav Prokeš přestal být mlynářem, celá rodina se byla nucena vystěhovat během jediného dne. Původně měli všichni členové rodiny odejít do Sudet, ale vyprosili si svolení zůstat v obci a byly jim přiděleny dva pokoje ve vile, zatímco ostatní místnosti byly státem dány různým nájemníkům. Z nedostatku financí na opravy byl v roce 1968 zbourán střešní štít a v roce 1975 byla obcí zbourána přístavba, dodatečně vybudovaná na konci 19. století. Tato přístavba sloužila necelých sto let jako pekárna a obchod. [1]
1904
Roku 1904 se mlynář Josef Prokeš stal členem rady Občanské záložny ve Ždánicích založené 1893 a od roku 1906 byl jejím ředitelem. Mlynář Jaroslav Prokeš v letech 1927 až 1932 zastával úřad starosty obce. Pošta, která byla ve Ždánicích založena v roce 1908, provozovala několik prvních let svůj úřad v pronajatém přízemí tohoto domu. [1]
1877
Vilu / zámeček nechal postavit mlynář Václav Prokeš v roce 1877. Mlynářský rod Prokešů přišel do Ždánic roku 1860 a na spáleništi starého mlýna vystavěl mlýn nový, již zděný a kamenný. Zajímavostí je, že nový mlýn, největší na Opatovickém kanálu, měl velkou obytnou budovu o několika pokojích, přesto si mlynář Václav Prokeš jakožto nejmovitější obyvatel obce nechal nedaleko mlýna, na rozcestí u dřevěného kříže, postavit reprezentativní sídlo. Roku 1884 byl stávající dřevěný kříž již zchátralý, a proto byl nahrazen, na náklady obce a se slibem ‚‚vždy se o tento kříž starati“, křížem litinovým na kamenném podstavci. Na nároží domu stojí tento kříž dodnes. Postupně vilu dědili ždáničtí mlynáři po tři generace, většinou jako sídlo k odpočinku starého mlynáře, který mlýn předal nejstaršímu synovi.[1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

cs.wikipedia.org [1]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici přihlášeným uživatelům.