Hostinec Dívčí skok (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 2.7.2023

Hostinec Dívčí skok

Stručné info

Na místě dnešní restaurace stával kdysi šárecký mlýn č. 41, doložený už v 18. století rodem Hovorků. Prvním doloženým mlynářem byl okolo roku 1771 Jan Hovorka. Se svou ženou Dorotou tu vychovávali děti Magdalenu a Václava. Mlýn byl tehdy srdcem místní hospodářské čtvrti – obilí se sem sváželo z okolních polí a rozemletá mouka putovala dál do Prahy.

Po nich tu hospodařili Tučkové (potomci libockého rychtáře), Kubr, Brejcha či Šimáček – a nakonec se mlýn dostal k rodině Veselíků.  Koncem 19. století mlýnské kolo umlklo. Alois Veselík, jehož otec Jan Veselík byl původně c. k. strážníkem v Nuslích, zde vybudoval hostinec Dívčí skok, který se stal vyhledávaným cílem výletníků z Prahy. Ve 30. letech zažíval hostinec i přilehlé koupaliště zlaté časy – hrála hudba, tančilo se a Šárka žila veselím.

Po druhé světové válce se hostinec musel přizpůsobit novým poměrům. Rodině byl podnik odebrán, objekt spravoval stát a jeho sláva postupně upadala. Přesto zůstával místem, kam Pražané mířili na procházku nebo osvěžení při koupání v Šárce. 

Sametová revoluce přinesla hostinci nový začátek. Potomci rodiny Veselíků získali dům zpět a pustili se do oprav. Cílem bylo navázat na první republiku – vrátit místu tradici, atmosféru a rodinný ráz. „Otevírali jsme v roce 1993, ale rekonstrukce pokračuje s přestávkami i v roce 2023. Hospoda rostla v dobách největšího rozmachu jako vlaštovčí hnízdo, a tak jsme se museli popasovat s tím, jak všechny dostavby a přístavby vzhledově či barevně sjednotit,“ vysvětluje majitel Ing. Miroslav Brychta. Dnes je Dívčí skok oblíbenou zastávkou výletníků i rodin s dětmi. Čeká vás tu pivo, tradiční občerstvení, venkovní posezení u potoka a kouzelná příroda Divoké Šárky. Kdo se zaposlouchá do šumu vody, možná ještě zaslechne ozvěnu starého mlýna, který tu stával před více než dvěma sty lety.

🍴 Restaurace - vím, kde jím
Adresa
Divoká Šárka 356/1, 16400 Praha 6 - Liboc
Rok stavby
1771
Galerie
Hostinec Dívčí skok (Dobové fotografie (před rokem 2000))
Hostinec Dívčí skok (Dobové fotografie (před rokem 2000))
Hostinec Dívčí skok (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 2.7.2023
Hostinec Dívčí skok (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 2.7.2023
Hostinec Dívčí skok (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 2.7.2023
Hostinec Dívčí skok (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 2.7.2023
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Podpořit Poznej domy

Líbí se ti projekt poznejdomy.cz? Podpoř jej k dalšímu rozvoji.

Jsou i další způsoby, jak projekt podpořit, třeba:

QR platba

Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

1989
Hostinec přežil znárodnění, proměny i chátrání. Po roce 1989 se vrací zpět potomkům Veselíků. Začíná nová etapa rekonstrukcí a snahy navázat na první republiku. „Otevírali jsme v roce 1993, ale rekonstrukce pokračuje s přestávkami dodnes. Hospoda rostla v dobách největšího rozmachu jako vlaštovčí hnízdo, a tak jsme se museli popasovat s tím, jak všechny dostavby a přístavby vzhledově či barevně sjednotit,“ vysvětluje majitel Ing. Miroslav Brychta. [1] [2]
1930
Hostinec i koupaliště u Dívčího skoku zažívají největší rozmach. Hudba, tanec a pivo uprostřed šáreckých skal – to byla atmosféra, na kterou vzpomínaly celé generace. [1] [2]
1908
Na svět přichází jejich děti, Vilém a Jaroslava. Tradice rodu Veselíků je pevně spjata nejen s mlýnem, ale i s hostincem, který se stane legendou. [1] [2]
1907
Alois Veselík se žení s Veronikou Novákovou. Mlýn už se mění v oblíbené výletní místo – do Šárky se vydávají Pražané za čistým vzduchem, pivem a hudbou. [1] [2]
1899
Mlýnské kolo se zpomalovalo, doba parních mlýnů se blížila. A právě tehdy přichází Alois Veselík. Jeho otec Jan Veselík byl původně c. k. strážníkem v Nuslích, ale díky rodinným vazbám na Weidenthalerovy se dostal k mlynářskému řemeslu. Alois však vidí novou příležitost – místo mlýna buduje hostinec Dívčí skok. [1] [2]
1868
V mlýně se střídají hospodáři: Václav Dvořák, Josef Sourek a nakonec rodina Weidenthalerů, původem z Táborska. Ti jsou spřízněni s rodem Veselíků, kteří se brzy stanou osudovými pokračovateli příběhu. [1] [2]
1849
Alžběta Tučková se provdala za mladého mlynářského tovaryše Jana Kubra, ale štěstí netrvalo dlouho – už v roce 1856 umírá na souchotiny. Alžběta se musí vdát znovu a znovu, aby zajistila chod mlýna – postupně za Matěje Brejchu a Václava Šimáčka. V této době se mlýn často ocitá v nájmu různých pachtýřů. [1] [2]
1790
Do příběhu vstupuje rod Tučků. Jan Tuček, potomek libockého rychtáře, se oženil s Annou Chundelovou z Nebušic. V jejich rodině se střídaly radosti z narození dětí i tragické ztráty. Jejich dcera Alžběta se později stane klíčovou postavou šáreckého mlýna. [1] [2]
1771
Kdysi dávno, v dobách, kdy v Šárce zurčel potok a otáčel mohutná mlýnská kola, stál zde prastarý šárecký mlýn č. 41. 1771–1773 – Prvním doloženým mlynářem byl Jan Hovorka. Se svou ženou Dorotou tu vychovávali děti Magdalenu a Václava. Mlýn byl tehdy srdcem místní hospodářské čtvrti – obilí se sem sváželo z okolních polí a rozemletá mouka putovala dál do Prahy. [1] [2]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

periferieprahy.cz [2]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici přihlášeným uživatelům.