Mattoniho továrna (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 26.7.2020

Mattoniho továrna

Stručné info

V těchto místech se původně rozkládal lázeňský areál. V roce 1884 zde byla podle projektu Emanuela Grimma z Karlových Varů postavena velká budova skladů. V roce 1901 byly v areálu stáčíren postaveny podle projektu Karla Haybäcka centrální sklady čp. 29 s dominantní vodárenskou věží v nároží.

Po roce 1989 byly bývalé Mattoniho závody privatizovány rodinou Pasquale. Historické budovy původních stáčíren Heinricha Mattoniho jsou postupně bourány a nahrazovány moderním provozem stáčíren. Zachovalo se torzo vodárenské věže centrálních skladů, budovy původního vodoléčebného ústavu a vila Saxonia.

🌍 Tradiční značky 🥾 Trasy
Adresa
Kyselka 84, 36272 Kyselka
Rok stavby
1884
Galerie
Mattoniho továrna (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 26.7.2020
Mattoniho továrna (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 26.7.2020
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Subjekty

Rodina Mattoni (Vlastník) Rodina Mattoni - Vlastník

Časová osa

1989
Po roce 1989 byly bývalé Mattoniho závody privatizovány a nadále rozvíjí svou činnost. Historické budovy původních stáčíren Heinricha Mattoniho jsou postupně bourány a nahrazovány moderním provozem. Zachovalo se torzo vodárenské věže centrálních skladů, budovy původního vodoléčebného ústavu a vila Saxonia. [1]
1902
V letech 1902–1909 nechal Heinrich Mattoni provést nové jímání minerálních pramenů. Stavbu řídil inženýr Arnold Scherrer (1877–1949) za specializovanou firmu svého otce Adolfa Scherrera (Tiefbauunternehmung für Mineralquellenfassungen) v Bad Ems (Porýní-Falc). V rámci těchto úprav byl v roce 1907 nově zachycen i Löschnerův pramen, vyvěrající ve svahu nad Lomnickým údolím. Zde byla podle projektu vídeňského architekta Alfreda Bayera postavena v letech 1907–1908 nová stáčírna a plnírna. [1]
1901
V roce 1901 byly v areálu stáčíren postaveny podle projektu Karla Haybäcka centrální sklady čp. 29 s dominantní vodárenskou věží v nároží. [1]
1884
V místech dnešní Mattoniho továrny se původně rozkládal lázeňský areál, a to přímo u vývěru pramenů císařovny Alžběty a císaře Františka Josefa. U obou pramenů byly vybudovány pitné haly i s provozem stáčení vody do lahví. V roce 1884 byla podle projektu Emanuela Grimma z Karlových Varů postavena velká budova skladů, dnešní kotelna. V letech 1887–1888 vznikla u vývěru Alžbětina pramene pitná hala, podle projektu vídeňského ateliéru Fellner & Helmer. K původním stáčírnám u Alžbětina pramene a pramene Františka Josefa byla zavedena i železniční vlečka, napojená na Buštěhradskou dráhu. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

FA a VCPD ČVUT v Praze, INDUSTRIÁLNÍ TOPOGRAFIE [1]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.