Vila Radun

Penziony v Bílé čtvrti navrhl architekt Bohuslav Fuchs (1895–1972). Funkcionalistická linie neměla dosud v architektuře lázní zastoupení. Penziony vzbudily již při realizaci rozruch a pozornost pro své odlišné pojetí a tato část lázní byla nazvána podle bílé barvy jejich fasád. Pro manžele Ambrožovy navrhl penzion Avion a v následujícím roce 1928 další tři vily Violu, Ivu a také Radun pro řídícího učitele v Luhačovicích Josefa Martiníka. Manželé Martiníkovi zde spokojeně žili se svými dětmi, starali se o své hosty a Radun neustále vylepšovali.

Po roce 1945
Tato usilovná rodina dvakrát o svůj dům přišla. Poprvé za druhé světové války, kdy byl Radun zabrán Němci. Po skončení války opět penzion začali budovat a zvelebovat, přišel však rok 1948 a opět se z hodiny na hodinu stěhovala celá rodina i s dětmi ze svého vlastního domu pryč. Z prvotřídního prvorepublikového penzionu se stala na celá léta lázeňská dětská léčebna.

Po roce 1989
Potomci manželů Martiníkových neměli sílu a prostředky zničený a vybydlený Radun po roce 1989 spravovat a znovu provozovat, pronajímali jej tedy dále Lázním jako dětskou léčebnu a nakonec nezbylo než jej prodat. A tak se tento architektonický skvost dostal ještě přes dalšího majitele k nadšeným lidem, kteří se rozhodli uchopit a obnovit noblesního ducha první republiky, vložit nemalou finanční investici a kus práce a znovu Radun pozvednout na výsluní lázeňského života. Rodina nových majitelů, Jana a Marek Nesázalovi, vyhledala potomky zakladatelů Radunu, začala s nimi být v blízkém kontaktu a obě rodiny mají radost ze znovuzrození této výjimečné vily a její proměnu ve čtyřhvězdičkový hotel rodinného typu. Vila Radun je nejvýznamnější součástí památkově chráněného souboru vil Bílá čtvrť v Luhačovicích, zařazeného mezi tzv. Slavné vily, tj. do projektu, který představuje nejvýznamnější vily a rodinné domy České republiky.