Hnojový dům
Před příchodem Gustava Ginzela
Chalupa č. 8 na Jizerce byla původně obyčejným jizerskohorským stavením, které postupem let zchátralo. Když ji Ginzel v roce 1963 objevil, zůstaly z ní jen stěny, děravá střecha a rozpadlé schodiště. Uvnitř se nacházela metrová vrstva kravského hnoje – zbytky po dávném ustájení dobytka. Úřady plánovaly ruinu zbourat, a tak ji Ginzel koupil za 345 korun československých. Právě díky tomu hnoji, který nakonec výhodně prodal, získala chalupa přezdívku Hnojový dům (Misthaus).
Období Gustava Ginzela
Z původní ruiny vytvořil Ginzel svérázné místo, které se stalo legendou Jizerských hor. Naplnil jej sbírkami z cest po celém světě, starožitnostmi i podivnostmi, které doprovázel osobitým humorem a vyprávěním. Hnojový dům se stal otevřeným muzeem a centrem setkávání cestovatelů, přátel i turistů, kteří sem přicházeli za jedinečnou atmosférou a Ginzelovým vyprávěním. Byl to prostor svobody, recese i přátelství – místo, kam se jezdilo pro zážitek i inspiraci.
Po požáru v roce 1995
V srpnu 1995, když byl na expedici v Austrálii, jeho dům kvůli nepozornosti jednoho z hostů bohužel vyhořel. A s ním shořely i všechny věci, které za celý život na různých expedicích posbíral. Přesto dům s pomocí přátel během roku znovu postavil, ale už nikdy nenalezl dřívější radost ani otevřenost vůči lidem. Po tragédii se zcela uzavřel, přestal přijímat návštěvníky a nakonec se v roce 2000 odstěhoval za rodinou do Německa, kde v listopadu 2008 zemřel. Nový dům tak osiřel a zůstala po něm jen legenda – příběh muže, který z hnoje postavil symbol svobody a lidské svéráznosti. Dům i v roce 2025 vlastní rodina Ginzel.
