Agrofert

Příběh Andreje Babiše a Agrofertu

Andrej Babiš začínal jako obchodník ve slovenském podniku zahraničního obchodu Petrimex se sídlem v Bratislavě v roce 1978, hned po vysoké škole. Už krátce po svém nástupu nad ním držel ochrannou ruku Anton Rakický, člen KSČ, který byl ještě za komunismu vyšetřován za škodu 80 miliónů devizových koruna, které měl způsobit Petrimexu. Podezřelé bylo také Rakického velké bohatství a velmi nákladný způsob života jeho rodiny. Rakický následně ztratil místo v Petrimexu. Po listopadu 1989 se Rakický ale velmi rychle zorientoval a mistrně zužitkoval své vyšetřování StB (pasoval se za oběť totalitního útisku). Díky svým konexím se stal náměstkem ministra průmyslu, v srpnu 1992 náměstkem ministra zahraničních věcí Milana Kňažka. Znovu se také stal předsedou představenstva Petrimexu. V roce 1993 s Andrejem Babišem založil v Praze pro Petrimex jeho dceřinou společnost Agrofert, která měla zastupovat slovenský podnik na českém trhu s hnojivy a chemikáliemi. Část obchodních aktivit Petrimexu byla následně přesouvána do Agrofertu, čímž se rapidně zvyšovala jeho hodnota. Agrofert od začátku převzal veškeré české obchodní kontakty Petrimexu. To znamená: dodávky hnojiv, smlouvy s českými zemědělskými podniky, zprostředkování chemických surovin, obchodní vztahy s chemičkami jako Lovochemie, Spolana, Precheza. V praxi to vypadalo tak, že Petrimex zůstal jen formálním vlastníkem, ale skutečné obchody se dělaly už přes Agrofert. Zisková a provozní složka byla v Česku, zatímco Petrimex měl jen podíl na papíře.

Už o dva roky později došlo k zásadnímu zvratu. Uskutečnila se mimořádná valná hromada Agrofertu konaná 13.2.1995. Zde mělo dojít k tomu, že základní jmění Agrofertu bylo navýšeno (firma vydá nové akcie – a každý, kdo do ní vloží peníze, může ty akcie koupit) a novým většinovým vlastníkem Agrofertu se stala švýcarská společnost O.F.I., za kterou měli údajně stát blízcí spolužáci Andreje Babiše ze Švýcarska (kam Andrej Babiš chodil necelý školní rok v šestnácti letech). Ve skutečnosti ale dodnes nikdo neví, kdo O.F.I. skutečně vlastnil. Za většinový podíl, který měl tehdy hodnotu stovek milionů korun, zaplatila O.F.I. jen asi 3 miliony Kč. I tak se tím ale O.F.I. stala většinovým vlastníkem Agrofertu. Znalci později ocenili Agrofert (v roce 1997) na zhruba 900 milionů Kč. Zajímavostí je i to, že sepsaného zápisu o jednání se účastnil Andrej Babiš, Anton Rakický a Elena Trenčianská, která však podle důkazů byla v té době na služební cestě v Anglii. Pokud by to byla pravda, pětičlenné představenstvo by nebylo usnášeníschopné (musí se sejít většina).

Podle zpráv se Petrimex o změně vlastnictví dozvěděl až dva měsíce po uskutečnění změny. Petrimex následně podal žalobu na neplatnost rozhodnutí mimořádné valné hromady Agrofertu a snažil se transakci napadnout u soudu, ale žalobu podal o tři dny pozdě (proč? - nikde se zatím nepodařilo dohledat) – a tak přišel o svou českou dceru. O několik let později Babiš koupil zbytek akcií Agrofertu – přestože podle jeho daňových přiznání do té doby vydělal jen asi 8 milionů Kč, zatímco 45 % podíl ve firmě měl hodnotu zhruba 1,6 miliardy.

Anton Rakický musel následně z Petrimexu odejít a uchýlil se na Floridu, kde si již dříve pořídil nové sídlo a žil v ústraní. Je ale možné, že byl později beneficientem podnikání Andreje Babiše, který se během několika let stal faktickým vlastníkem Agrofertu – obchodní společnosti, která měla být původně jen českou pobočkou slovenského podniku. Samotný Petrimex po ztrátě významu, odchodu klíčových zákazníků skončil v konkurzu.

Koncem devadesátých let se Agrofert začal rychle rozrůstat. Po pádu velkého českého koncernu Chemapol Group – někdejší české obdoby Petrimexu – převzal Agrofert část jeho chemických podniků, například Lovochemii, Prechezu či Aliachem. Na základech těchto akvizic pak vyrostl do jednoho z největších průmyslových holdingů ve střední Evropě.

V roce 2025 patří do koncernu Agrofert desítky známých firem, jejichž výrobky běžně najdete v českých obchodech. Z potravinářství jde například o Kostelecké uzeniny (masné výrobky a uzeniny), Penam (pečivo a pekařské výrobky), Olmu (mléko, jogurty a smetany), Vodňanské kuře (drůbeží maso), Mlékárnu Hlinsko – Tatra (kondenzovaná mléka a sušené mléko), Procházku a.s. (masné produkty), Agro Jevišovice (zelenina a brambory), Česká vejce CZ (vejce z velkochovů) nebo Cerea (müsli tyčinky a obilné směsi). Mimo potraviny ovládá Agrofert také Lovochemii, Prechezu či Synthesii. Koncern vlastní i zemědělské a logistické společnosti, pekárny a mlékárny napříč Českem i Slovenskem.