Vila Stanislava Mojžíše

Vilu navrhl v roce 1936 architekt Josef Gočár pro ředitele Národního divadla Stanislava Mojžíše - Loma. Stavěl Václav Nekvasil. Hlavní prostora obývacího pokoje, označená v plánech pro stavební povolení jako pracovní ateliér, je podobná obytným halám amerických apartmentů s krbem a třemi velkými okny. Tím, že je zároveň v jiné úrovni než vstupní hala, lze hledat podobnost, stejně jako u Janákovy vlastní vily, s idejí Raumplanu, uplatněné Adolfem Loosem na slavné pražské Mullerově vile. Přístup k Mojžíšovu domu je orientován od severu, stejně jsou proto orientovány vstup a garáž. Dům má pouze jednu terasu - vznikla vynecháním jednoho pole v prvním patře.

Dramatik, básník a divadelní kritik Stanislav Mojžíš - Lom (1883 - 1967) se narodil 12. listopadu 1883 v rodině známého pražského spisovatele a překladatele Antonína Mojžíše. V roce 1906 dokončil studia na Právnické fakultě Z univerzity Karlovy. První praxi získal v oddělení vojenských záležitostí pražského správního místodržitelství. Od roku 1908 byl zaměstnán jako koncipient okresního hejtmanství v Kladně, v letech 1910 - 1919 pracoval pro Zemskou školní radu v Praze. Po vzniku samostatné Československé republiky začal působit v uměleckém odboru Ministerstva školství a národní osvěty - postupně jmenován ministerským tajemníkem, odborovým a posléze také ministerským radou (1919 - 1931). Mojžíšovu celoživotní láskou však zůstávalo Národní divadlo. Již od dvacátých let byl členem poradního sboru činohry Národního divadla a pod pseudonymem Lom napsal řadu historických her, které patří k reprezentační části české meziválečné dramatiky. Zároveň pravidelně publikoval básně, krátké fejetony a divadelní referáty v Českém slově, Zlaté Praze, Kritice, Rozpravách Anentina a také v časopise Svazu čsl. díla Výtvarné snahy. Od ledna 1932 až do října 1939 působil ve funkci ředitele Národního divadla. 

Majitele židovského původu během okupace udal soused Ludvík Bautz protektorátním úřadům. Manželé zůstali bezdětní, a tak Stanislav Mojžíš odkázal vilu Svazu československých spisovatelů, ale jeho přání zůstalo nevyslyšeno a zůstala v soukromém vlastnictví.

V roce 2009 nový majitel kompletně vilu rekonstruuje dle projektu Jakuba Cíglera. Během rekonstrukce došlo k razantním zásahům v suterénu, které neodpovídaly původnímu duchu projektu, naopak omítka byla vrácena vzorně na původní Gočárův vzhled.