Dům Eisnerových
Rohový dům na dnešním Mírovém náměstí vznikl jako měšťanský činžovní dům na přelomu 19. a 20. století, s typickým obchodním přízemím a byty v horních patrech. Jeho nejstarší doložená funkce pochází z roku 1921, kdy jej vlastnila rodina Eisnerových, která zde provozovala obchod s kovovým zbožím. Kovové a železářské zboží bylo v Jablonci pevně spjato s místním sklářským a bižuterním průmyslem, a dům se tak už v meziválečném období stal důležitým místem drobného řemesla a obchodního života.
Po druhé světové válce tradice železářského obchodu pokračovala bez přerušení. Provozu se ujal vedoucí Otto Ander, jehož jméno je i po roce 1989 s domem spojováno v paměti místních obyvatel. Sortiment zahrnoval plechy z barevných kovů, nářadí a materiál pro pasířské a bižuterní dílny. V 70. letech železářství spadalo pod státní podnik Domácí potřeby Ústí nad Labem a sloužilo také jako učňovské pracoviště. Přízemí tak po celá desetiletí naplňovalo specifickou „vůní kovu“, zatímco horní patra sloužila jako byty — typický obraz činžovního obchodního domu v socialistickém období.
Po společenských změnách zanikl dlouholetý provoz železářství a dům prošel významnou proměnou. V roce 1997 proběhla kompletní přestavba přízemí a v prosinci téhož roku zde byla otevřena oblíbená jídelna Adam a Eva, která určovala charakter domu na konci 90. let. Později prostor převzala restaurace Radnice, která tu působí i v roce 2025 a navazuje na více než stoletou tradici komerčního využití tohoto rohového domu v samotném srdci Jablonce nad Nisou.
