Hotel Slávie Setunský
Hotel Setunský patřil na přelomu 19. a 20. století k významným podnikům v Táboře. Jeho majitelem byl Jan Setunský (1842–1925), obchodník s uhlím, veřejně činný vlastenec a dlouholetý funkcionář obce i Sokola, jenž se významně podílel na výstavbě táborské sokolovny. Hotel provozovali nájemci, nejprve Adolf Vodňanský, později ve 20. a 30. letech hoteliér Alexandr Trešl, který podnik propagoval jako cenově dostupný a kvalitní hotel s restaurací a kavárnou. V domě čp. 591 žili i další členové rodiny Setunských a objekt byl současně centrem rozmanitých podnikatelských aktivit. Ve 20. letech zde působilo hospodářské družstvo, později velkoobchod s koloniálním zbožím, prodej pohonných hmot, pneumatik i autodílna a elektrotechnický závod Jaroslava Kutnorského. Hotel, později nazývaný Slávie, stál naproti nádraží a sloužil také jako dopravní uzel s autobusovým stanovištěm. Ve 30. letech zajišťoval navazující dopravu autodopravce Rudolf Rýgl. V průběhu času zde sídlila i pošta, přesto hotelová restaurace s typickou secesní atmosférou fungovala ještě dlouhá léta a byla oblíbeným místem místních i návštěvníků města. Toto starosvětské kouzlo však postupně zaniklo.
Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let vítala návštěvníky Tábora zpustlá budova a za letních bouří se až v prostorách vlakového nádraží ozývalo řinčení střepů z okenních tabulek původně vyhlášeného hotelu.
Štěstí se však na dům čp. 591 opět usmálo po roce 1989. Nutno sice podotknout, že stavební obnova, především pak obchodní a další podnikatelské aktivity ne vždy musí vyjít podle všech předpokladů a jsou stálým během na dlouhou trať, ale tak už to v obdobných případech bývá. Ostatně sama bohatá historie původně hotelu Setunský a později Slávie nám podává svědectví, jak se může vyvíjet takováto „vizitka“ nejen pro určité osobnosti, ale i celé město.
