Baráčnická rychta

Baráčníkové je vlastenecký spolek, který vznikl roku 1874 v Kolíně. Baráčníci jsou členové vlastenecko-spolkového hnutí, které vzniklo v 19. století v Čechách. Jejích cílem je uchovávat lidové tradice, kroje, zvyky a podporovat sousedskou pospolitost. Fungují jako spolky, pořádají slavnosti, průvody, pečují o památky a někdy se také angažují v charitativní činnosti. Dnes jde hlavně o folklórní a společenskou organizaci. Na památku občanského zřízení z doby pobělohorské si nechali Baráčníci názvy svých činovníků: rychtář, místorychtář, pantatínek, panímaminka, syndík, berní, slídil účtů, vzdělávatel, šafář, švandymistr, dráb, pomocný. Členové spolku se oslovují sousede a tetičko. Při slavnostních příležitostech oblékají členové spolku český kroj nebo kroj spolkový. Velkého ocenění na veřejnosti se Baráčníkům dostalo na slavné národopisné Všeslovanské výstavě v Praze v roce 1895, na které Báráčníci vystavili model své pražské rychty, ve které předváděli staročeské zvyky. Tato rychta se stala symbolem baráčnického života.

Baráčnická rychta na pražské Malé Straně se stala sídlem baráčníků v roce 1926 a od počátku 30. let slouží jako ústředí celého spolku. 

Kvůli covidu byla po roce 2020 rychta uzavřená. V roce 2025 se ale znovu otevřela. Podnik ale musel projít rekonstrukcí, hlavně co se týče elektriky. Podnik převezme italský podnikatel. Číšníci a servírky budou nosit dobové kroje, které jim Baráčníci šijí. V sále budou opět koncerty, společenské baráčnické akce a divadla. Každý baráčník má v restauraci třicetiprocentní slevu.