Restaurace U Dvou koček (Exteriér), autor: Autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=31373318

Restaurace U Dvou koček

Stručné info

První zmínka o domě pochází z roku 1347 jako o gotické stavbě se střešním altánem. Roku 1439 patřil krejčímu Janu zvanému Slepice, jehož domovní znamení zdobilo fasádu. V roce 1541 se majitelem stal Jan Kropáč z Krumlova. Po třicetileté válce je dům roku 1658 veden jako zpustlý, následně jej obnovil Jan Trnka z Křovic, po němž se mu říkalo U Trnků.

Jako šenkovní dům je poprvé zmiňován roku 1726, kdy se zde během jediného roku vytočilo 35 sudů piva. Stavba prošla renesančními a raně barokními úpravami a svou dnešní podobu s loubím získala v letech 1826–1837.

V novější historii se domu říkalo Malý Platýz, spojený majetkově i stavebně s Velkým Platýzem. Oba domy vlastnil před počátkem 20. století Eduard rytíř von Daubek. Daubkové vlastnili dům až do roku 1927, kdy jej koupila banka Slavie.

Reliéf Dvouk koček na fasádě pochází až z počátku 20. století. Historici nemají úplně jasnou odpověď, proč právě „dvě kočky“. Neexistuje žádná potvrzená faktická událost ani legenda, která by přesně vysvětlovala, proč se tak pojmenovalo právě toto místo, a záznamy o tom se nedochovaly. Mezi známé hosty patřili Ignát Herrmann, Josef Mánes či Bohumil Hrabal, který sem po svatbě roku 1956 přivedl svou manželku Elišku, viz úsměvná historka níže v časové ose.

Dům nesl již roku 1407 název U Ruky / U Rukou, což zpětně působí jako předzvěst tragické události z 80. let 20. století (uvádí se roky 1981 nebo 1989). Restaurace se tehdy stala dějištěm brutální vraždy kuchaře, kterému pachatelé usekli obě ruce.  Ti se ke čtvrté hodině ranní v podnapilém stavu do restaurace vloupali a při rabování je překvapil nebohý kuchař. Kuchař se s dotyčnými velmi dobře znal, protože to byli místní štamgasti, asi proto doufal, že jim krádež rozmluví. Pachatelé byli dopadeni – hlavní viník zemřel ve vězení, jedna žena byla doživotně umístěna do psychiatrické léčebny a další dva odsouzeni k 8,5 roku vězení. Po této události se hostinci přezdívalo Pacifik (pacičky–fik).

Navzdory temné kapitole se podnik postupně vzpamatoval a znovu se stal vyhledávaným místem.

🍺 Na místní pivo 🍴 Restaurace - vím, kde jím 🏆 Výzvy
Adresa
Uhelný trh 415/10, 11000 Praha 1 - Staré Město
Rok stavby
1347
Galerie
Restaurace U Dvou koček (Exteriér), autor: Autor: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=31373318
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Podpořit Poznej domy

Líbí se ti projekt poznejdomy.cz? Podpoř jej k dalšímu rozvoji.

Jsou i další způsoby, jak projekt podpořit, třeba:

QR platba

Subjekty

Rodina Doubků (Vlastník) Rodina Doubků - Vlastník

Časová osa

1981
Domu se v minulosti (r. 1407) říkávalo „U Ruky“ nebo „U Rukou“, což jakoby se stalo před šesti stovkami let předzvěstí hrůzyplné události, která se ve zdejším hostinci vskutku odehrála. V osmdesátých letech (někde uvádí rok 1981, někde 1989) se restaurace stala dějištěm hrůzného kriminálního činu. Když přišli ráno zaměstnanci do práce, nalezli tu v tratolišti krve svého kolegu, kuchaře. Ten měl navíc v loktech useknuty obě ruce, které se na místě nenašly. Čin ihned rozmázla média a vyrojilo se několik hypotéz. Mluvilo se například i o tom, že chtěl kuchař utéct s tržbou a ruce mu usekla místní mafie, která zde vládla. Pražští kriminalisté ale pachatele nakonec dopadli. Za hrůzným činem stála skupinka pachatelů, mezi nimi i jedna žena. Ti se ke čtvrté hodině ranní v podnapilém stavu do restaurace vloupali a při rabování je překvapil nebohý kuchař. Kuchař se s dotyčnými velmi dobře znal, protože to byli místní štamgasti, asi proto doufal, že jim krádež rozmluví. Jenže opilci se na kuchaře vrhli a jeden z nich ho začal být tyčí na rolet a nakonec mu usekl ruce řeznickou sekerou, zabalil je do novin a odnesl. Jedna z useknutých končetin byla později nalezena v korytu řeky Rokytky. Vrah byl odsouzen k trestu smrti, ale než mohl být rozsudek vykonán, smrt si jej našla sama a zemřel v cele. Žena, která byla v této skupince, byla doživotně umístěna do psychiatrické léčebny. „Její duševní obzor je natolik pustý, že zde se obžaloba nemá čeho chytit.“ psala o ní tehdejší VP. Zbývajícím dvěma pachatelům soud vyměřil za vloupání osm a půl roku vězení. V souvislosti s touto kauzo se pak hospodě říkalo Pacifik (paci – fik). Nějaký čas pak hostinec zkomíral, nakonec však štamgasti špatnou pověst „překousli, vrátili se a je tomu dobře, sem doporučuji zajít. [1]
1956
Svou mladou manželku Elišku sem zavedl i Bohumil Hrabal, aby splnil její přání a „uvedl ji do společnosti“. Oženil se s ní v roce 1956. Sám tuto historku zvěčnil vlastním vyprávěním, které stojí za ocitování: „Uvedl jsem ji do společnosti ke Dvěma kočkám. Jen jsme si sedli, tak dojedli jezeďáci koprovou omáčku a pospíchali do Národního divadla a já koukám, že nechali pět knedlíků a dostatek omáčky, přistrčil jsem si talíř a s ohromnou chutí jsem to dojedl a pochvaloval jsem si, jak se tady dobře vaří, a žena byla rudá, odsedávala si ode mne, bylo jí hanba. Pak byl box volný a najednou se tu vzal takový stařeček, miloučký, ale měl mokré kalhoty, moje žena, když se optal, jestli je tady volno, řekla že ne, čekáme přátele, ale já, abych uvedl ženu do společnosti, tak povídám, ale dědečku, jen si pojďte sednout, sedněte si vedle mý ženy, vy jste v životě hodně zkusil, ne? Ale stařeček že nezkusil, že hodně pil, když byl mladší, tak byl pořád nalitý pivem že když si srazil palec u nohy do masa, nebo když se řízl do prstu, tak z něj nejdřív vytekla pivní pěna a potom kapánek krve.“ Jak je patrné, první dojem ze společnosti byl nejspíše nezapomenutelný. [1]
1900
Dvě kočky se na fasádu dostaly až počátkem 20.století. Častým hostem tu byl například sběratel dobových historek dějinné Prahy Ignát Hermann nebo malíř Josef Mánes. [1]
1347
První zmínku o domu, kde se restaurace nachází máme již roku 1347, bylo to svědectví o gotické stavbě se střešním altánem. V roce 1439 dům patřil krejčímu Janovi, jenž byl řečený Slepice a jeho slepičí domovní znamení se objevilo i na fasádě. V roce 1541 se dům stal majetkem Jana Kropáče z Krumlova. Po třicetileté válce v roce 1658 je dům veden jako zpustlý a z velké části pobořený. Zrenovoval jej Jan Trnka z Křovic, podle kterého se domu říkalo U Trnků. Poprvé se v pramenech mluví o domu jakožto šenkovním v roce 1726 a dokonce se dochovala zpráva, že v tomto jediném roce se tu vytočilo na 35 sudů piva. Následovalo renesanční období, raně barokní přestavba v roce 1658 a konečně poslední podobu dostala stavba s loubím v mezidobí let 1826-1837. V novodobé historii se domu říkalo „Malý Platýz“, a to nejen proto, že je stavení těsně přilepeno k velkému Platýzu. Oba domy spojoval také vlastník, jímž se stal před začátkem 20. století Eduard rytíř von Daubek. A Daubkům náležel v té době zase už sto let také „Velký Platýz“. Členové tohoto rodu samotný Platýz i postavili počátkem 19.století. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

pepikov.cz [1]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici přihlášeným uživatelům.