Schückova vila (Exteriér)

Schückova vila

Stručné info

Do roku 1945
Vila byla postavena v letech 1929–1930 pro manžele Alexandra a Terezii Schückovy podle čistě funkcionalistického návrhu architektů Arnošta Mühlsteina a Viktora Fürtha. Průmyslník Alexander Schück (1871–1936) vlastnil a významně rozvinul firmu Odkolek, z níž vytvořil pekárenské impérium. Po smrti stavebníka roku 1936 zdědil vilu jeho syn Arnold Schück, vzdělaný intelektuál a milovník umění. Roku 1938 se oženil s významnou výtvarnicí Mary Duras, která pro vilu vytvořila pískovcovou sochu Evy. Po okupaci Československa roku 1939 Mary Duras odjela do Anglie, zatímco Arnold Schück jako Žid skončil v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau, kde jako jediný z rodiny přežil.

1945–1989
Po válce byl rodině veškerý majetek znárodněn a vila byla zabrána komunistickým funkcionářem Viliamem Širokým. Mary Duras se sice do Československa vrátila, ale jako německy hovořící umělkyně nesměla vystavovat; roku 1963 znovu emigrovala, tentokrát do západního Německa. Socha Evy byla po roce 1959 poškozena vandaly, následně převezena na zámek Hradec nad Moravicí, kde byla restaurována a umístěna v parku. V 70. letech vilu obýval tehdejší prezident Gustav Husák. Objekt tak v období socialismu sloužil prominentním obyvatelům a postupně ztrácel svůj původní rodinný charakter.

Po roce 1989
Po společenských změnách vila změnila své postavení i funkci. Po roce 1989 je Vila Schück ve vlastnictví městské části Praha-Troja a slouží jako rezidence Korejské republiky. Funkcionalistická stavba tak plní reprezentativní účel a připomíná jak architektonickou kvalitu meziválečné moderny, tak dramatické osudy svých původních majitelů.

🏛️ Kulturní památka 🏆 Výzvy
Adresa
Nad Kazankou 222/39, 171 00 Praha-Troja
Kulturní památka
100485
Rok stavby
1929
Galerie
Schückova vila (Exteriér)
Schückova vila (Exteriér)
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info

Socha Eva od Mary Duras (1898–1982), nejslavnější německy hovořící sochařce z Československa, viz galerie.

Bezprostředním podnětem k realizaci tohoto zcela výjimečného úkolu byla nepochybně známost s Arnoldem Schückem, navázaná na podzim 1927. Roku 1959 zapůjčila Mary Duras sochu Eva jako poutač před prodejní pavilon Svazu výtvarných umělců do tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka na pražském výstavišti v Holešovicích. Koncem roku 1959 pavilon uzavřeli, osm soch bylo odstěhováno pryč a použito pro potřeby města Prahy, ale na Evu se z nepochopitelných důvodů zapomnělo. Situaci s dvoumetrovou pískovcovou sochou se umělkyni v jednání s úředníky svazu, kteří si nechtěli přiznat chybu, nedařilo vyřešit. V dubnu 1962 zástupci fondu sochařce telefonovali, že Evu poškodili neznámí vandalové. Socha byla rozbitá na čtyři velké a několik menších kusů, hlava byla oddělená, nohy rozlomené, povrch sochy poškrábán. V tomto stavu se dostala do majetku Národní galerie v Praze, odkud byla roku 1966, tři roky po sochařčině emigraci, dopravena do restaurátorské dílny v Ostravě, opravena a umístěna do zahrady tehdejšího zámku Hradec u Opavy (Hradec nad Moravicí). Socha byla v průběhu roku 2013 nově restaurována.

Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

1989
Po roce 1989 je dům ve vlastnictví MČ Troja a je využíván jako rezidence Korejské republiky. [2]
1970
V sedmdesátých letech bydlel ve vile tehdejší prezident Gustav Husák. [2]
1959
V r. 1959 Mary Duras zapůjčila sochu Evy na výstavu, která se konala na holešovickém Výstavišti. Z té se však socha již nevrátila. Údajní vandalové ji porazili a rozbili na čtyři kusy. Trosky se staly majetkem památkového ústavu, zatímco Mary Duras s manželem znovu r. 1963 emigrovala, tentokrát do západního Německa. Socha byla převezena na zámek Hradec nad Moravicí, kde byla později restaurována a umístěna v zámeckém parku. Znovu restaurována byla ještě r. 2013, ale součástí zámeckého parku zůstala. [2]
1945
Po válce byl Arnoldovi všechen majetek znárodněn a jako náhradu za vilu dostal jen byt o rozloze 80 m². Mary Duras se k němu vrátila, ale jako německy hovořící umělkyně nesměla vystavovat, zatímco její manžel se živil jako grafik. Hned v květnu 1945 vilu zabral významný komunistický funkcionář Viliam Široký. [2]
1939
R. 1939, kdy došlo k zániku Československa, pobývala Mary Duras v Nizozemí a na radu manžela se nevrátila do Prahy, nýbrž odjela do Anglie. Arnoldu Schückovi se však již nepodařilo odcestovat za ní, stačil jen sochu Evy, která se stala předmětem nenávisti okolí, odvézt a uložit u kameníka. Sám jako žid skončil později v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau, avšak jako zázrakem jediný z celé rodiny přežil. [2]
1938
Arnold Schück se v r. 1938 oženil s Mary Duras (1898-1982). Ta pocházela z německé rodiny usazené v Čechách a v období mezi světovými válkami patřila mezi nejvýznamnější výtvarnice u nás. Pískovcová socha Evy, kterou vytvořila pro trojskou vilu, patří mezi její nejzdařilejší práce. [2]
1936
Po smrti stavebníka r. 1936 zdědil vilu jeho syn Arnold. To nebyl pouze obchodník a podnikatel, byl to především intelektuál, který se zajímal o divadlo i výtvarné umění. Byl také velkým znalcem a milovníkem hudby. [2]
1930
Pro manžele Alexandra a Terezii Schückovy čistě funkcionalistický projekt domu vypracovala v roce 1929 dvojice architektů Arnošt Mühlstein (žák Jana Kotěry) a Viktor Fürth. Dům byl kolaudován roku 1930. [1]
1928
První návrh ředitele Odkolkových pekáren Alexandra Schücka vznikl v roce 1928 a byla to moderní vila, ale s klasicizujícími prvky. Dům měl mít valbovou střechu nebo okna a lodžie s půlkruhovými oblouky. V roce 1929 už byl schválen nový, čistě funkcionalistický projekt. [1]

Literatura

Prix Dalibor. Umělecké památky Prahy Velká Praha M - Ž 1+2, 2017, ISBN: 978-80-200-2469-5,str. 764 [1]

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

hrady.cz [2]
maryduras.com
slavnevily.cz

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici přihlášeným uživatelům.