Vila Maule
Vilu navrhuje v roce 1932 pro vrchního radu na ministerstvu školství a osvětu, odpovědného za Slovensko Václava Stanislava Mauleho a jeho ženu Jarmilu Mauleovou (roz. Maškovou) architekt Josef Gočár, stavitelem je firma MOK. Majitel byl židovského původu, přežívá věznění v koncentračním táboře, ale po válce brzo umírá.
V roce 1932 se Václav Maule a jeho manželka přestěhovali do nové vily v ulici Nad Peťankou, kterou pro ně navrhl architekt Josef Gočár. Byl to přitom první za čtyř rodinných domů architekta Josefa Gočára, které ve výstavní osadě představovaly komfortnější a solidnější řešení. konstrukčně byl dům řešen jako cihelná stavba se zdmi o tloušťce 45 cm, s železobetonovými sloupky a stropy. izolace střechy byla provedena korkovými deskami, podlahy z vlýsek a xylolitu, zdvojená okna ze dřeva. Překližkové dveře, jako u ostatních vil, byly provedeny do ocelových zárubní. Jedinečné v rámci celé osady bylo rovněž rozmístění ložnic do zvýšeného přízemí, nad nímž je krakorcovitě vyložený velký obývací pokoj, orientovaný k výhledu do vltavského údolí.
Václav Stanislav Maule (1884 - 1945) se narodil 13. listopadu 1884 v Sušici. Po dokončení studií na Reálném vyšším gymnáziu Klatovech nastoupil v roce 1903 na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor přírodních věd, fyziky a zeměpisu. V roce 1908 přijal místo asistenta v univerzitním Zoologickém ústavu. po absolvování roční praxe se PhDr. Maule začal naplno věnovat své pedagogické činnosti. Nejdříve rok suploval na reálném gymnáziu v Praze III, pak odešel vyučovat na reálku do Turnova, kde setrval až do roku 1918. Pravděpodobně v této době se zde seznámil se svojí budoucí manželkou Jarmilou Mauleovou roz. Maškovou (1890 - 1952), jejíž otec Josef Mašek byl ředitelem tamní renomované šperkařské školy. V roce 1919 se stal Václav Maule profesorem reálného gymnázia v Bratislavě a od roku 1921 působil v referátu Ministerstva školství a národní osvěty, v letech 1926 - 1930 zastával post přednosty úřadu. Na začátku třicátých let se manželé vrátili zpět do Prahy zastávat post přednosty úřadu. Na začátku třicátých let se manželé vrátili zpět do Prahy a od září 1930 začal Maule pracovat v pražské sekci Ministerstva školství. V roce 1937 se stal vedoucím odboru pro správu vysokých škol. Václav Maule patřil bezesporu ke známým osobnostem pražského kulturního i společenského prostředí. Přeložil Brehmovy spisy Život zvířat (1929) a knihu Mezi lovci perel a lebek od Franka Herleyho (1932), pravidelně přispíval svými odbornými statěmi do Časopisu Československé společnosti entomologické, Věstníku Královské české společnosti nauk. Vydával též časopis Nedelné čitanie. Zároveň se jako člen výstavního výboru Svazu Čsl. díla aktivně podílel na organizaci výstavy moderního bydlení na Babě. Za války , v roce 1944 byl PhDr. Václav Maule zatčen a odvlečen do koncentračního tábora v Terezíně. Z Malé terezínské pevnosti se vrátil domů ke své ženě 8. 5 1945. Po třech týdnech však zemřel na skvrnitý tyfus.
