Zámek Napajedla (Exteriér), autor: Autor: Jan Polák – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=138069799

Zámek Napajedla

Stručné info

Do roku 1945
Pozdně barokní Zámek Napajedla byl vystavěn v letech 1764–1769 podle návrhu brněnského architekta Františka Antonína Grimma pod vedením židlochovického mistra Antonína Slováčka pro Annu Marii z Rottalu. Na jeho rozvoji se podílely i další šlechtické rody, zejména Kobenzlové, Stockau a Baltazzi. Významnou osobností byl Aristides Baltazzi, který roku 1886 založil v Napajedlích hřebčín anglických plnokrevníků, dodnes patřící k nejvýznamnějším v České republice. Po jeho smrti přešel majetek na Marii Baltazzi-Stockau, která jej roku 1935 z finančních důvodů prodala firmě Baťa vedené Janem Antonínem Baťou. Ta plánovala využít zámek pro vzdělávací účely. Za druhé světové války byl areál zkonfiskován nacisty a využíván mimo jiné jednotkami Hitlerjugend, přičemž na konci války byl značně poškozen.

1945–1989
Po válce přešel zámek do majetku státu a byl využíván podnikem Fatra, který zde vybudoval kulturní a rekreační zázemí pro své zaměstnance. V areálu vznikl Klub kultury s divadelním provozem a zámecký park byl otevřen veřejnosti. Díky své poloze v centru města se stal přirozeným místem setkávání obyvatel Napajedel, kteří sem chodili za odpočinkem, kulturou i společenským životem. Zámek tak v tomto období plnil důležitou komunitní funkci, i když jeho historická hodnota nebyla vždy plně respektována.

Po roce 1989
Po roce 1989 se podnik Fatra dostal do ekonomických potíží a areál začal měnit majitele. V roce 2000 získalo město část areálu (Klub kultury) a bylo zřízeno věcné břemeno zajišťující přístup veřejnosti do parku. V roce 2008 zámek koupila společnost Zámek Napajedla a zahájila jeho rekonstrukci a komerční využití. Postupně však došlo k omezení přístupu veřejnosti do parku, což vyvolalo spory s městem i obyvateli. Od roku 2017 má zámek nového majitele a jeho exteriéry prošly rekonstrukcí. V roce 2026 se areál objevil v nabídce na prodej. 

🏛️ Kulturní památka 💰 Na prodej 📢 Inzerát 🛌 Ubytování
Adresa
Zámecká 265, 76361 Napajedla
Kulturní památka
39781/7-2001
Rok stavby
1764
Galerie
Zámek Napajedla (Exteriér), autor: Autor: Jan Polák – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=138069799
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

2017
Od poloviny roku 2017 má zámek nového majitele a jeho exteriéry prošly rekonstrukcí. [1]
2010
Dne 19. července 2010 byla uzavřena nová smlouva o věcném břemeni mezi Městem Napajedla a Zámkem Napajedla. V prosinci 2010 odkoupila od Zámku Napajedla jeho jednatelka několik částí zámku, především parcelu 280/1, na které se nachází většina zámeckého parku spolu s jižní přístupovou bránou. V červenci 2013 byl park uzavřen podruhé a byl zaveden nový režim přístupu do parku výhradně na základě povolení od Zámku Napajedel. Po parku byla rozmístěna ochranka a Zámek Napajedla deklaroval svůj výklad věcného břemene spojeného se zámeckým areálem, který nezahrnuje právo veřejného průchodu. Město Napajedla podalo na majitele Zámku žalobu, ale u soudu první instance ani při odvolání s žalobou neuspělo. Situaci v různých průzkumech považovalo za tíživou 30 až 50% dotázaných obyvatel Napajedel. Řešení problému bylo také součástí strategického cíle III. Rozvoj cestovního ruchu rodinného typu v Programu rozvoje města Napajedel na období 2013-2020, kromě opatření 3.2.d Zajistit udržitelnost stávajících kulturních objektů města v zámeckém areálu ovšem dokument už žádnou jinou informaci o zámeckém areálu neobsahuje, kromě překvapivé informace o počtu 8000 návštěvníků Zámku Napajedla ročně. [1]
2008
V roce 2008 zámek s celým areálem koupila za tímto účelem založená společnost Zámek Napajedla, jejíž jedinou jednatelkou je majitelka místní realitní kanceláře Eva Gajdošík. Společnost Zámek Napajedla započala s rekonstrukcí zámku a s jeho komerčním využitím. Dne 1. srpna 2009 byl ukončen pravidelný provoz divadelního bufetu Klubu Kultury, mimo jiné kvůli zákazu venkovního posezení na pozemcích Zámku Napajedla. V noci ze 6. na 7. května 2010 u zámeckého rybníčku spadl strom a byl poprvé uzavřen volný průchod parkem kvůli dalšímu možnému pádu stromů a dendrologickému výzkumu, který měl trvat do října 2010. Dendrologický posudek ovšem nebyl nikdy předložen. [1]
1989
Po převratu 1989 se nově vzniklá Fatra a.s. začala dostávat do finančních obtíží a začala hledat kupce pro celý zámecký areál. V roce 2000 koupilo Město Napajedla objekt Klubu kultury v zámeckém parku. V roce 2002 bylo zřízeno věcné břemeno, které mělo zajistit, že nový vlastník bude přístup veřejnosti do parku respektovat. Tehdejší starostka Napajedel Irena Brabcová deklarovala neústupnost na tomto bodu. [1]
1945
Za druhé světové války byl celý zámecký areál zkonfiskován nacisty a byl zde ubytován oddíl Hitlerjugend. Ustupující Němci v průběhu a hlavně na konci války zámek značně zdevastovali. Po válce a znárodňování připadl celý areál státnímu podniku Fatra. Fatra zde vybudovala kulturní a rekreační zařízení pro své zaměstnance, mj. Klub kultury s divadlem. Zámecký park byl otevřen veřejnosti a díky své poloze se stal nejen vítanou zkratkou místních obyvatel (zámecký areál je totiž vklíněn do středu protáhlých sedmitisícových Napajedel), ale především místem, kde se přirozeně začali setkávat občané Napajedel všech generací, kteří sem mířili za odpočinkem v klidném prostředí parku, za návštěvou divadelních představení nebo za posezením v divadelním bufetu, jenž byl součástí Klubu kultury zbudovaného Fatrou. [1]
1914
Po smrti Aristida Baltazziho v roce 1914 se majitelkou napajedelského zámku a velkostatku stala hraběnka Marie Baltazzi-Stockau, která ovšem situaci finančně nezvládala. Zámek, park a hřebčín byla v roce 1935 nucena koupit firma Baťa, tehdy již pod vedením Jana Antonína Bati, jehož závodům hraběnka dlužila přes tři miliony tehdejších korun. Baťův podpůrný fond dále hraběnku podporoval v nesnázích částkou nejméně 500 Korun měsíčně. Hřebčín byl následně vyměněn s Československým státem za tlumačovské pozemky důležité pro podnikatelské aktivity firmy Baťa. Značně jsou rozšířeny mylné informace, že zámek koupil J. A. Baťa osobně, aby si zde vybudoval rodinné sídlo, ovšem studium materiálů firmy Baťa prozradilo zcela jiné plány, které Jan Antonín Baťa se zámkem měl, a to vybudování střední školy Tomášov za účelem výchovy vedoucích pracovníků Baťových závodů. [1]
1764
Pozdně barokní šlechtické sídlo postavil židlochovický zednický mistr Antonín Slováček, zvaný Mates, v letech 1764 až 1769 dle návrhu a pod vedením brněnského architekta Františka Antonína Grimma pro majitelku napajedelského velkostatku Annu Marii z Rottalu. Výstavba zámku pokračovala i za dalších majitelů panství, členů rodů Kobenzlů, Stockau a Baltazzi. Do historie Napajedel se výrazně zapsal Aristides Baltazzi (1853–1914) založením hřebčína s chovem anglických plnokrevníků v roce 1886, který se stal nejvýznamnějším svého druhu v České republice. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

cs.wikipedia.org [1]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici přihlášeným uživatelům.