Hotel U Černého orla
Do roku 1945
Hotel U Černého orla patří k nejvýznamnějším domům na náměstí v Telč, jehož historie sahá minimálně do roku 1543. Původně vznikl spojením dvou gotických parcel, což se odráží i v jeho dodnes patrné dvoukřídlé dispozici. Dům prošel po požáru v 16. století obnovou a v 18. století byl upraven na základě nařízení majitele Františka Umlaufa, kdy vznikla mimo jiné barokní výzdoba fasády. Od roku 1834 je doloženo právo šenkovat pivo, víno i kořalku, čímž se objekt zařadil mezi významné hostinské domy ve městě. Zásadní přestavba proběhla v roce 1908 podle projektu Jaroslava Pantoflíčka, kdy byl objekt přeměněn na hotel - na podnět tehdejšího majitele, telčské Vzájemné záložny. V roce 1938 zde pobýval i Emil Hácha, tehdy ještě jako předseda Nejvyššího správního soudu.
1945–1989
Po druhé světové válce hotel nadále sloužil ubytovacím a společenským účelům a stal se jedním z center kulturního života ve městě. Od roku 1920 zde fungovalo i divadelní jeviště, na které se přesunulo městské divadlo. V 60. letech se hotel stal zázemím pro filmaře – například během natáčení filmu Až přijde kocour zde pobýval režisér Vojtěch Jasný. V roce 1962 hotel navštívil také tehdejší prezident Antonín Novotný.
K místním historkám patří i příhoda z roku 1977, kdy při natáčení filmu Jak se budí princezny herec Jan Hrušínský propadl světlíkem přímo do provozní části hotelu a přistál na stole před šokovaným provozním, který zrovna počítal tržbu. Herci Hrušínský a Jan Kraus lezli tehdy po římse hotelu na pokoj princezny Růženky (Marka Míková), aby ji překvapili. Hrušínský si pádem zlomil stehenní kost a několik scén v pohádce musel absolvovat se sádrou na noze.
Po roce 1989
Po roce 1989 si hotel zachoval svou funkci i význam jako jedno z hlavních ubytovacích zařízení v historickém centru Telče. Díky atraktivitě města, které je zapsáno na seznamu UNESCO, zůstává vyhledávaným místem pro turisty i kulturní návštěvníky. Hotel nadále navazuje na svou dlouhou tradici pohostinství a kromě běžných hostů jej navštěvují i zahraniční turisté či osobnosti kulturního života. Objekt tak dodnes představuje spojení historické architektury a živé společenské funkce v srdci renesanční Telče.
