Proškův mlýn
Mlýn "pod Teplým" je prvně připomínán v roce 1423 a náležel k hradu Křivoklátu. Za třicetileté války byl zpustošen a vypálen. V padesátých letech 17. století byl obnoven a to o dvou kolech, jedno moučné a druhé menší na pohon pily. Z této doby pochází stavba dřevěné hranice, na které je mlýnský pískovcový kámen pro mletí obilí. V obytné části mlýna se dochovala černá kuchyně s pecí a udírnou ze 17. století. V roce 1714 Svatovítská kapitula prodala mlýn Zikmundu Valentu Hrzánovi hraběti z Harasova, radovi a místopresidentu České komory, za 5 000 zlatých. Od roku 1786 až do roku 1879 zde působila rodina Bělohlávkova.
Stávající strojní zařízení pochází z druhé poloviny 19. století. V podkolí, které patří k nejstarší části mlýna, bylo umístěno palečné kolo, sloužící pro pohon celého složení. Od roku 1892 patřil rodině Proškově. Nad mlýnem byl vystavěn v roce 1904 hostinec. Za první republiky byl Karel Prošek starostou v Chýnavě i v Horním Bezděkově, ve mlýně měl starostenskou kancelář.
Budova mlýna je patrová krytá mansardovou střechou a stojí na východní straně dvora. Dvůr uzavírají ze severní a jižní strany hospodářské objekty. Na úrovni cesty je přístup dveřmi do mlýnice, tzv. zanáška, kde jsou i po roce 1989 instalovány technicky a historicky cenné původní mlecí stroje: mlýnský kámen, porcelánová stolice firmy Kohout – Smíchov z roku 1880, stolice firmy Trap – Plzeň s rýhovanými válci z roku 1885, celoželezná stolice wfirmy Prokop – Pardubice z roku 1900. V podstřeší, nejvyšší části mlýna, jsou umístěny na čištění obilí sortýr a triér a dále stroje vysévací: dva hranolové vysévače – cilyndry a čistička krupice – reforma. Mlýnský náhon je zasypán. Objekt se řadí do vzácných a kompletně dochovaných mlýnů na území ČR. V areálu v roce 2026 funguje restaurace U netopýra.
