Vila Josefa Frieda (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 18.10.2025

Vila Josefa Frieda

Stručné info

1935–1945: Vznik prvorepublikové vily a válečný osud rodiny Friedových

Dům č.p. 117 v Bořislav vznikl na stavební parcele zakoupené v roce 1935 Josefem Friedem, který ji nechal zapsat přímo na svého nezletilého syna Josefa Frieda mladšího – tehdy běžný způsob majetkového zajištění dítěte. V letech 1936–1937 zde byla postavena dvougenerační funkcionalistická vila, podle archivních záznamů realizovaná místním stavitelem Antonem Mladkem. Není jisté, zda rodina Friedových v domě po dokončení skutečně delší dobu bydlela, protože archivní dokumenty ukazují, že nejpozději od roku 1939 již žila v Praze. Ve stejném roce byl Josef Fried mladší přejmenován na Fraňka, pravděpodobně po novém sňatku matky. Tragický konec přinesla válka – nezletilý Josef Fried / Franěk, stále formální vlastník domu, byl po válce prohlášen za mrtvého ke dni 23. dubna 1945.

1945–1989: Konfiskace, rodina Špačkových a období socialismu

Při poválečném soupisu německého obyvatelstva a konfiskačních řízeních v roce 1945 bydlela v domě rodina Tropschuhových, zatímco samotná nemovitost byla konfiskována nezletilému Josefu Friedovi, vedenému jako německý vlastník. Jeho matka Marie Friedová–Fraňková se po válce pravděpodobně znovu provdala za Špačka a následně se snažila o navrácení majetku. Dům poté přešel na Marii Špačkovou a jejího mladšího syna Jana Václava Špačka. V období socialismu patřila rodina Špačkových mezi tzv. „nepreferované“ vlastníky s předválečným majetkovým původem. Místní národní výbor jim například povolil užívat pouze jednu místnost ve vlastním domě, protože do objektu dosadil nájemníka. V roce 1980 odkoupili vilu rodiče pozdějších majitelů od Jana Václava Špačka.

Po roce 1989: Zachovaný funkcionalistický dům a nová budoucnost

Po roce 1989 zůstala vila v rukou stejné rodiny a díky tomu si zachovala řadu původních architektonických prvků i autentickou atmosféru prvorepublikového domu bez výrazných novodobých zásahů. Objekt však postupně začal vykazovat stavebně-technické problémy související pravděpodobně s podložím a změnami v okolním terénu. Přesto vila zůstala výjimečně dochovaným příkladem meziválečné funkcionalistické architektury v krajině Českého středohoří. V roce 2026 přešla do rukou nových majitelů, kteří plánují její citlivou rekonstrukci a návrat původní noblesy této pozoruhodné stavbě s krásným výhledem do krajiny.

Adresa
Bořislav 117, 415 01 Bořislav
Rok stavby
1935
Galerie
Vila Josefa Frieda (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 18.10.2025
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Subjekty

Časová osa

2026
V roce 2026 přešla do rukou nových majitelů, kteří plánují její citlivou rekonstrukci a návrat původní noblesy této pozoruhodné stavbě.
1989
Po roce 1989 zůstala vila v rukou stejné rodiny a díky tomu si zachovala řadu původních architektonických prvků i autentickou atmosféru prvorepublikového domu bez výrazných novodobých zásahů. Objekt však postupně začal vykazovat stavebně-technické problémy související pravděpodobně s podložím a změnami v okolním terénu. Přesto vila zůstala výjimečně dochovaným příkladem meziválečné funkcionalistické architektury v krajině Českého středohoří.
1945
Při poválečném soupisu německého obyvatelstva a konfiskačních řízeních v roce 1945 bydlela v domě rodina Tropschuhových, zatímco samotná nemovitost byla konfiskována nezletilému Josefu Friedovi, vedenému jako německý vlastník. Jeho matka Marie Friedová–Fraňková se po válce pravděpodobně znovu provdala za Špačka a následně se snažila o navrácení majetku. Dům poté přešel na Marii Špačkovou a jejího mladšího syna Jana Václava Špačka. V období socialismu patřila rodina Špačkových mezi tzv. „nepreferované“ vlastníky s předválečným majetkovým původem. Místní národní výbor jim například povolil užívat pouze jednu místnost ve vlastním domě, protože do objektu dosadil nájemníka. V roce 1980 odkoupili vilu rodiče pozdějších majitelů od Jana Václava Špačka.
1935
Dům č.p. 117 v Bořislav vznikl na stavební parcele zakoupené v roce 1935 Josefem Friedem, který ji nechal zapsat přímo na svého nezletilého syna Josefa Frieda mladšího – tehdy běžný způsob majetkového zajištění dítěte. V letech 1936–1937 zde byla postavena dvougenerační funkcionalistická vila, podle archivních záznamů realizovaná místním stavitelem Antonem Mladkem. Není jisté, zda rodina Friedových v domě po dokončení skutečně delší dobu bydlela, protože archivní dokumenty ukazují, že nejpozději od roku 1939 již žila v Praze. Ve stejném roce byl Josef Fried mladší přejmenován na Fraňka, pravděpodobně po novém sňatku matky. Tragický konec přinesla válka – nezletilý Josef Fried / Franěk, stále formální vlastník domu, byl po válce prohlášen za mrtvého ke dni 23. dubna 1945.

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

Dům nemá k dispozici žádné další odkazy.

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici přihlášeným uživatelům.