Zámek Všenory

Přesné datum výstavby všenorského zámku není známo. Předpokládá se však, že původně barokní zámek vznikl v průběhu 18. století. Není vyloučeno, že na jeho místě stála již kolem roku 1615 menší tvrz.

Všenory vlastnil od roku 1713 například německý šlechtic Václav Antonín Goltz. Kdysi bohatý rod Goltzů se však brzy značně zadlužil a panství muselo být v roce 1746 prodáno. Novým majitelem se stal měšťan Antonín Šašek. Jeho vdova prodala Všenory v roce 1755 rytíři Janu Václavu Mladotovi ze Solopysk. Již roku 1768 však panství vlastnil Jan M. Pillat, který je následně prodal Janu Josefu Schulzwerthovi. V roce 1780 získal Všenory Filip Jakub Eyben.

Další významnou osobností spojenou s Všenory byl císařský ruský důstojník Jan František Kristen, který se stal majitelem panství v roce 1790. Na rozdíl od některých předchozích vlastníků, kteří velkostatek vnímali především jako investici a místním obyvatelům nevěnovali větší pozornost, byl Kristen schopný diplomat. Urovnal řadu sporů, snažil se získat obyvatele na svou stranu a zachovat panství pro svou rodinu co nejdéle. Jeho vnuk Josef Kristen však měl jiné plány, a tak v roce 1837 prodal všenorský velkostatek se zámkem, dvorem, pivovarem, hostincem, mlýny a rozsáhlými polnostmi pražskému měšťanovi Vincenci Noltschovi za 70 100 zlatých.

V roce 1870 Vincenc Noltsch prodal dvůr Všenory s Novými dvory svému synovi Janu Nolčovi a jeho manželce Františce, rozené Stejskalové. Vincenc Noltsch zemřel v roce 1872. Nový majitel - Jan Nolč - změnil koncovku jména v českou transkripci. Byl vlivným občanem, který zasahoval do veřejného života. Sledoval světové dění a postřehl, že pražská buržoazie usilovně hledala místo pro letovisko blízko Prahy, které by patřilo pouze jí, do té doby byla totiž známá lázeňská místa doménou německé společnosti. Půvab krajiny a svěžest okolních lesů Pražany lákala, neboť podmínky k založení letního střediska ve Všenorech byly. Jan Nolč, tehdy poslanec České strany národní, vynaložil velké úsilí a vliv, aby umožnil rozsáhlou výstavbu vil - stavitel August Víšek v roce 1860 postavil na místě chalupy původního čísla 11 vilu a v roce 1874 další vilu čp. 38 pro svou rodinu. August Víšek a jeho syn - starosta Vinohrad byli tehdy osobnosti známé, které zaujímaly ve veřejném životě významná postavení.

V roce 1880 vznikl z impulzu a za vydatné finanční pomoci Jana Nolče Okrašlovací spolek pro Všenory a okolí. Postupně zřídil říční lázně, tenisové hřiště, spravoval veřejné cesty apod. V roce 1884 Jan Nolč nechal postavit na Jánské výši, zvané "Na vinici" antický chrám, malou bílou rozhlednu, všeobecně nazvaný "gloriet", který měl být součástí Nolčova plánu k zvelebení okolí. Jan Nolč zemřel v roce 1888 ve věku 53 let. Zanechal vdovu Františku se čtyřmi dcerami. Vdova nechala v letech 1888 - 1890 vystavět na lesnatém návrší kapli sv. Jana Křtitele v novorenesančním slohu, v jejíž kryptě je hrobka rodiny Nolčů. Vnitřek kaple byl bohatě vyzdoben freskovými malbami od profesora malířské akademie v Praze Adolfa Liebschera. Vlastní stavbu prováděl architekt Hrušovský podle plánů architekta Tragla.

Po roce 1902 se stal majitelem všenorského velkostatku Hanuš Kasalický, který sňatkem s Nolčovou dcerou získal velké komplexy půdy a možnosti pozdější další parcelace. 

Významnou proměnou prošel zámecký areál v letech 1919 a následně v období 1928–1929. Tehdejší majitel Hanuš Kasalický nechal celý komplex přestavět do pseudobarokní podoby podle návrhů architekta Aloise Dlabače. Ten se ve Všenorech podílel také na návrhu parku Edmunda Teyrovského.

Další rozsáhlá rekonstrukce zámku proběhla v 90. letech 20. století.