Malá vila Nolč
Jedná se o jednu z prvních staveb, které vznikaly ve Všenorech s příchodem Jana Nolče a začátkem villegiatury. Budova byla původně pouze přízemní, stavěla se už v roce 1860 a patřila Čeňku Nolčovi, příbuznému Jana Nolče. Od něj se také odvíjí její název. V roce 1939 koupil stavbu od původních majitelů Josef Pražský, tehdejší pražský místoprimátor. Nechal budov přistavět další patro a upravil ji do dnešní podoby. Původně se jednalo o letní byt, ale rodina Pražských vilu zmodernizovala a přestavěla pro celoroční užívání, o projekt se staral místní stavitel Placer.
Stejně jako ostatní vily se ani tato po komunistickém převratu nevyhnula nuceným nájemníkům, přesto že si majitelé do obytných prostor přistěhovali další část rodiny. Mezi 50. a 70. lety minulého století zde v patře bydlely postupně dvě rodiny, Cíbochovi a Hačeských. Poslední nájemníky se podařilo majitelům v roce 1980 vyplatit. V roce 1981 se při povodni potok rozlil do zahrady a podemlel stavbu, tok byl následně zregulován.
Rodině Pražských už pak vila zůstala a v roce 2025 ji vlastní vnuk původního majitele, Zdeněk Pražský. Vila představuje zajímavý příklad prvorepublikové stavby s rondokubistickými prvky. Dochovala se v nezměněné podobě. Původní světlerůžová omítka byla dělaná ze škrábaného břízolitu, který se vlivem projíždějících parních vlaků postupně zašpinil a zešedl. Majitelé ale na základě části domu, kde se barva zachovala, opravili fasádu do povodní podoby. Architektonicky je podobná italským vilám s nesymetricky umístěnou věží a přistavěnou terasou. Interiér vily je moderní a prostorný, odpovídá exteriéru. Dispozičně je budova vybavena velmi podobně jako v době stavby, v každém patře jsou čtyři pokoje a pro každé patro samostatná kuchyň. Původně zde byla pouze jedna, o kterou se dělili nájemníci i majitelé. V průběhu let se také do vily zaváděla kanalizace, dělalo se nové zateplení a budova se dvakrát kompletně izolovala. Podoba zahrady je také neměnná, celý pozemek i s vilou má kolem 2 400 m² a z jedné strany je všenorským potokem oddělený od silnice vedoucí k zámku. Původně zde byly dřevěné stavby, které majitelé po roce 1989 přestavěli na garáže v duchu architektonické podoby vily, aby nenarušovaly její historický ráz.
