Gloriet Všenory
Památku tvoří kruhová jednostupňová podezdívka o průměru asi 4 metry, na které stojí osm sloupů nesoucích betonovou kopuli. Ta je rozdělená osmi žebry a na vrcholu je plochý hrot. Stavba glorietu souvisí s přeměnou Všenor v letovisko ve druhé polovině 19. století. Nechal ho v roce 1885 vystavět Jan Nolč na návrší vinice nad obcí, jako další část své koncepce romantické úpravy krajinného rámce villegiatury. Po něm je návrší pojmenováno Jánská výše. Poloha památky byla zvolena tak, aby byla dobře vidět od železniční tratě a silnice v pásmu od Dobřichovic po Černošice a představovala tak pohledovou dominantu. Gloriet ovlivnil i další urbanistický vývoj obce, na jeho pohledové ose byla postavena například Štencova vila a o pět let později získal svůj krajinný kompoziční protějšek - kapli sv. Jana Křtitele na výběžku vrchu Červená Hlína. Zároveň tvoří vyhlídkové místo, ze kterého bylo možné přehlédnout celou obec a údolí Berounky. V době vzniku glorietu byly na svazích vrchu Kámen vybudovány vyhlídkové cesty, podobně byl upraven i mírnější svah na protějším břehu Všenorského potoka.
Gloriet byl kulturní památkou prohlášen v roce 2020 a v roce 2023 se dočkal důkladné rekonstrukce. Během rekonstrukčních prací byl statigrafickým průzkumem objeven původní nátěr v okrové barvě, jež byla použita při rekonstrukci namísto bílé, kterou byl gloriet typický v předchozích desetiletích, viz galerie.
