Vila Josefa Morávka
Vila obchodníka se dřevem
Na první pohled zaujme vila osobitou kombinací romantizující architektury a nastupující moderny. Kamenné kyklopské zdivo, obloukový vstup, výrazné římsy i členité hmoty odkazují na historizující architekturu, zatímco zakulacený balkon a některé další detaily již předznamenávají funkcionalismus. Díky této kombinaci patří vila k dalším architektonicky zajímavým stavbám ve Všenorech. A zajímavý je i její příběh...
Do roku 1945
Vilu si nechal postavit obchodník se dřevem Josef Morávek (1883–1938), který po první světové válce vybudoval v Praze prosperující velkoobchod se dřevem. Díky voroplavbě proudilo do hlavního města dřevo ze Šumavy i Novohradských hor a podnikání rodině umožnilo vybudovat reprezentativní letní sídlo. Morávkovi objevili Všenory při letních pobytech v penzionu Vila Nolč, v roce 1923 zde koupili pozemek a zahájili stavbu. Vila byla dokončena v roce 1927 podle projektu místního stavitele Karla Mrákoty, zahradu navrhl známý zahradní architekt Josef Vaněk z Chrudimi. Roku 1933 přibyl v horní části zahrady dřevěný srub Vinnetou, určený synovi Vladimírovi a jeho přátelům. Po smrti Josefa Morávka se rodina do Všenor přestěhovala natrvalo a druhou světovou válku zde přečkala bez větších obtíží.
1945–1989
Po únoru 1948 se situace rodiny výrazně změnila. Barbora Morávková se synem Vladimírem se zapojili do protikomunistického odboje. Vladimír byl vyloučen z Vysoké školy věd hospodářských a nastoupil jako soustružník do Motorletu. Rodina musela opustit pražský byt a vila byla postupně rozdělena mezi několik nájemnických rodin dosazených místním národním výborem. Například syn Vladimír, i se svou rodinou, žili v jedné místnosti v podkroví. Přesto si dům zachoval původní dispoziční řešení i řadu cenných interiérových prvků. V roce 1981 proběhly pouze drobnější stavební úpravy.
Po roce 1989
Po sametové revoluci zůstala vila zachována v mimořádně autentickém stavu. V letech 2020–2023 prošla citlivou rekonstrukcí interiérů, při níž byla obnovena většina původních prvků a modernizovány jen nezbytné části domu. Zajímavý osud měl také zahradní srub Vinnetou. Po změnách majitelů mu hrozila demolice, nakonec byl díky iniciativě Kateřiny Samojské z místního Obecního úřadu rozebrán, přenesen a v roce 2022 znovu postaven na obecním pozemku nedaleko všenorského hřbitova, kde slouží veřejnosti při různých akcích.
