Průmyslový areál Brunka

Do roku 1945
Historie areálu Brunka je úzce spjata s rodinou Joklů, významných humpoleckých textilních podnikatelů. František Jokl (†1907) provozoval tkalcovskou dílnu v Humpolci v ulici Na Kasárnách čp. 448. Roku 1874 zakoupil zdejší mlýn, který od počátku 19. století sloužil jako cechovní valcha.

Jeho nejstarší syn František vybudoval výše v ulici Na Kasárnách mechanickou tkalcovnu. Druhý syn Jan Jokl (1868–1932) si nejprve pronajímal stroje ve Wurmově továrně. Když mladší bratři Ferdinand (1877–1939) a Bedřich (1875–?) dostali roku 1903 od otce Brunku jako svatební dar, založil s nimi společnost, která zde začala budovat rozsáhlý tovární areál. Jeho severní část uzavíral reprezentativní rodinný dům majitelů se zahradou.

Ve dvacátých letech patřila továrna k největším podnikům v Humpolci. Disponovala 3 400 vřeteny, 73 mechanickými stavy a parním pohonem o výkonu 500 HP. Zaměstnávala přibližně 300 pracovníků.

Současně s rozvojem výroby vznikalo také bydlení pro zaměstnance. Roku 1910 byl jižně od továrny postaven patrový dvojdům čp. 66 s osmi byty. Následoval patrový čtyřbytový dům čp. 67 z roku 1921 a o několik let mladší dům čp. 69. Všechny se dochovaly v poměrně dobrém stavu.

Ve třicátých letech vedl podnik Ferdinandův zeť Prokop Motejl. Roku 1932 si naproti továrnímu areálu nechal postavit vilu čp. 65 podle návrhu brněnského architekta Jana Vaňka (1891–1962).

1945–1989
V letech 1948–1949 byla továrna znárodněna a začleněna jako závod 02 národního podniku Sukno. Právě sem směřovala většina stavebních investic podniku, které projektoval zlínský Centroprojekt. V areálu tak vznikla nová mazutová kotelna, úpravna se skladištěm i budova ubytovny s vrátnicí při silnici.

Po roce 1989
Nástupnická akciová společnost pokračovala ve výrobě textilu až do roku 2003, kdy byla výroba na Brunce definitivně ukončena.

Od roku 2005 prochází areál postupnou rekonstrukcí pod vedením nového majitele, pana Jaroslava Janečka. Historické průmyslové budovy v roce 2026 slouží především ke skladování a bydlení a získaly tak nové využití při zachování své původní industriální podoby. Pan Janeček využívá k bydlení původní reprezentativní rodinný dům se zahradou v severní části areálu.