Vila MUDr. Karla Gutha (Exteriér), autor: MartinVeselka – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=46232560

Vila MUDr. Karla Gutha

Stručné info

Letní patrovou hranolovou rezidenci ve stylu geometrické moderny pro pražského okresního lékaře Karla Gutha, otce známého českého astronoma Vladimíra Gutha, vystavěl roku 1913 architekt František Roith, žák věhlasného architekta a profesora vídeňské akademie Otto Wagnera a jeden z významných představitelů geometrické moderny v českých zemích. Roith ve městě navrhl celkem pět objektů (tento byl v pořadí třetí), z nichž však většina podlehla nevhodným stavebním úpravám a nezachovala si svůj původní architektonický ráz a dispozici. Mimo to se Roith v lokalitě podílel na menších zakázkách, kde neuplatnil výraznější prvky svého architektonického stylu. Za sebou má ale i mnoho velkolepých projektů - na přelomu 20. a 30. let 20. století navrhl v Praze například budovu Ministerstva financí na Malé Straně, Ministerstvo zemědělství na Těšnově, Poštovního šekového úřadu (později Komerční banka) na Václavském náměstí či Městské knihovny na Mariánském náměstí, jež byla ve své době jednou z nejmodernějších v Evropě. Zasazení Guthovy vily do rozsáhlé zahrady, ve které byly postupem času původně vysázené ovocné stromy nahrazeny okrasnými dřevinami, naplňovalo ideál italské vily.

Guthovi dům patřil až do roku 1947, kdy přešel dědickým řízením na jeho potomstvo. Od 17. listopadu 1987 je dům kulturní památkou.

Dům se i v roce 2026 dochoval v intaktní podobě. Jeho exteriér je rozvržen s důrazem na střed hlavního průčelí, jenž se vyznačuje apsidou, do níž je umístěna zasklená veranda, a dvoukřídlým venkovním schodištěm. Na bočním průčelí nad vchodem je umístěna drobná markýza. Objekt má valbovou střechu. Interiér vyniká důmyslností své dispozice s originální souhrou architektonických detailů, patrnou např. ve schodišťové hale s mírně prohnutým zábradlím a lehce konvexními stěnami, do nichž jsou vsazena tři obdélná okna s diferencovanými skleněnými tabulemi, či oválné vitrajové okénko dámské ložnice v nadzemním podlaží s motivy ze zelených listů vyrůstajících bílých tulipánů na modrém kruhovém pozadí dekorativně sladěné s čelem postele. Všechna okna a dveře na objektu jsou původní, stejně jako většina podlahových krytin či zabudovaného nábytku.

🏛️ Kulturní památka 🏆 Výzvy
Adresa
Dr. Janského 405, 252 28 Černošice
Kulturní památka
17003/2-3379
Rok stavby
1913
Galerie
Vila MUDr. Karla Gutha (Exteriér), autor: MartinVeselka – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=46232560
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Subjekty

František Roith (Architekt) František Roith - Architekt

Časová osa

2026
Dům se dochoval v intaktní podobě. Jeho exteriér je rozvržen s důrazem na střed hlavního průčelí, jenž se vyznačuje apsidou, do níž je umístěna zasklená veranda, a dvoukřídlým venkovním schodištěm. Na bočním průčelí nad vchodem je umístěna drobná markýza. Objekt má valbovou střechu. Interiér vyniká důmyslností své dispozice s originální souhrou architektonických detailů, patrnou např. ve schodišťové hale s mírně prohnutým zábradlím a lehce konvexními stěnami, do nichž jsou vsazena tři obdélná okna s diferencovanými skleněnými tabulemi, či oválné vitrajové okénko dámské ložnice v nadzemním podlaží s motivy ze zelených listů vyrůstajících bílých tulipánů na modrém kruhovém pozadí dekorativně sladěné s čelem postele. Všechna okna a dveře na objektu jsou původní, stejně jako většina podlahových krytin či zabudovaného nábytku. [1]
1947
Guthovi dům patřil až do roku 1947, kdy přešel dědickým řízením na jeho potomstvo. Od 17. listopadu 1987 je dům kulturní památkou. [1]
1913
Letní patrovou hranolovou rezidenci ve stylu geometrické moderny pro pražského okresního lékaře Karla Gutha, otce známého českého astronoma Vladimíra Gutha, vystavěl roku 1913 architekt František Roith, žák věhlasného architekta a profesora vídeňské akademie Otto Wagnera a jeden z významných představitelů geometrické moderny v českých zemích. Roith ve městě navrhl celkem pět objektů (tento byl v pořadí třetí), z nichž však většina podlehla nevhodným stavebním úpravám a nezachovala si svůj původní architektonický ráz a dispozici. Mimo to se Roith v lokalitě podílel na menších zakázkách, kde neuplatnil výraznější prvky svého architektonického stylu. Za sebou má ale i mnoho velkolepých projektů - na přelomu 20. a 30. let 20. století navrhl v Praze například budovu Ministerstva financí na Malé Straně, Ministerstvo zemědělství na Těšnově, Poštovního šekového úřadu (později Komerční banka) na Václavském náměstí či Městské knihovny na Mariánském náměstí, jež byla ve své době jednou z nejmodernějších v Evropě. Zasazení Guthovy vily do rozsáhlé zahrady, ve které byly postupem času původně vysázené ovocné stromy nahrazeny okrasnými dřevinami, naplňovalo ideál italské vily. [1] [2]

Literatura

Pavel Švec. Vilové čtvrti Prahy a okolí, 2026, ISBN: 978-80-7475-584-2,str. 129 [2]

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

cs.wikipedia.org [1]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici přihlášeným uživatelům.