Choceňská výtopna reprezentuje období 60. a 70. let 19. století, kdy již byly dokončeny páteřní železniční tahy a na ně se napojovaly regionální a lokální dráhy budované často soukromými společnostmi, které udávaly styl železničních staveb. Společnost státní dráhy, jež trať budovala, byla součástí francouzského konsorcia a pro společnost jako konzultant pracoval železniční inženýr Camille Polonceau, považovaný za vynálezce kruhové výtopny. Přes architekturu Společnosti státní dráhy do Čech přišly inovativní konstrukce – nad částí choceňské výtopny se zachoval krov Polonceauovy soustavy, efektivní konstrukce z dřevných trámů a ocelových táhel. Projekty objektů navrhovali inženýři Carl Ruppert a architekt Carl Schumann. Pro stavby je typická kombinace omítky a režných cihel a kruhové okno ve štítě. Ve své éře je choceňská výtopna jedinečná – jiná kruhová výtopna Společnosti státní dráhy z tohoto období se nezachovala. [2]