Dům U železných dveří (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 28.7.2026

Dům U železných dveří

Stručné info

Dům U železných dveří je jedna z vzácnějších pražských architektonických památek i když zároveň patří mezi ty méně známé. Je zde také jedna z hezčích původních pasáží, která spojuje obě průčelí domu. Jedno je do ulice Jilská a druhé do ulice Michalská na Starém Městě. Vjezd z Michalské ulice je opatřen starobylým kamenným portálem, sice polokruhovým, ale profilovaným v typické gotické formě. Pravděpodobně pochází ze začátku 15. století. Dům je považován za jeden z nejcennějších objektů pražské měšťanské architektury.

První písemná informace o budově pochází z roku 1405 (fresky z konce století čtrnáctého ale jasně ukazují na ještě starší historii až do románské Prahy). Muselo jít o dosti velkou stavbu, která navíc byla položena ve velmi lukrativním místě, neboť v roce 1429 byla oceněna na 150 kop – to byly peníze, za které bylo například možno o třicet let později koupit velmi výnosný mlýn. Tehdy majitelem zdejší stavby byl jakýsi Jan Meissner. Pak patřil jeho synovi, který jej goticky přestavěl a osadil znamení dvou jelenů. V letech 1461 - 1474 tak byl dům označován „U dvou jelenů s jednou hlavou“. Po řadě měšťanských majitelů dům krátce patřil i klášteru sv. Michala.

Od roku 1519 byl dům majetkem Jana Hlavsy z Liboslavi. Šlo o významného patricije, který byl navíc důležitou osobou v naší domácí utrakvistické církvi. Tento pán do naší kulturní a náboženské historie se zapsal tím, že v roce 1516 nechal v Benátkách vytisknout českou bibli. Byl také hofrychtéř (sudí nad městy Království českého) a roku 1530 se stal i perkmistrem, tj. úředníkem nad viničnými horami kolem Prahy.

Počátkem sedmnáctého století, před bitvou na Bílé Hoře, měl dům ve svém majetku Jan Šťastný Goliáš. Ale protože se jednalo zase o protestanta, tak je jasné, že po bitvě na Bílé Hoře mu byl majetek zabaven – samotný majitel zachránil svou hlavu útěkem. Tento pán se do historie vzhledu domu zapsal tím, že zde nechal namalovat nad portálem obraz Goliáše a také zde byl ozdobným písmem napsán název budovy – Železné dveře. U tohoto domovního znamení si můžeme povšimnout obra Goliáše, který nese těžké ocelové dveře z tohoto vchodu. Proč tomu tak je? Zřejmě jde o symbolické vyjádření někdejšího majitele, že tento dům nemá nějaké přetěžké dveře, které jsou vždy zavřeny, ale že jde o průchozí dům, kterým se jde do ulice Jilské.

Po konfiskaci se dům dostal do německých rukou. V roce 1740 jej získal za 9000 zl. kupec František Ignác Bartels. Dům opravil a dal mu dnešní barokní fasádu. Když po 40 letech zemřel, přešel dům na dceru Josefu Bartelsovou, provdanou za majora de Lego.

V roce 1744 zde Jiljí Kriner (1713–1778), který přišel z Bavorska, založil později velmi úspěšný specializovaný obchod s ptačími zoby a semeny. Dochovaný legitimační list pražského kupeckého cechu z téhož roku potvrzuje vznik této živnosti a řadí firmu Jiljí Kriner a synové mezi nejstarší doložené české semenářské podniky. Podnik v Praze fungoval přes dvě stě let až do roku 1945. Jiljí zde žil se svou manželkou Gertrudis v nájemním bytě, kde i zemřeli. Narodilo se jim zde dohromady deset dětí, z nichž přežili ale jen dva synové, pokračovatelé tohoto podniku. 

Roku 1804 dům Josefa Bartelsová prodala za 45 500 zlatých, pak se majitelé rychle střídali. Na začátku devatenáctého století zde také hrabě Ludvík Jan Hartig založil hudební společnost, která v domě U železných dveří pořádala různé koncerty. Využíval se zdejší velký sál, který již v osmnáctém století byl svědkem různých uměleckých či zábavných představení. V té době ale budova nebyla nějakým jednolitým palácovým celkem. Jednalo se o živou stavbu, kde se nacházely byty, obchody, restaurace a různé služby pro staroměstské občany. Po r. 1810 zde také žil malíř A. Piepenhagen (1791-1868),

Roku 1855 jej za 68 000 zl. koupil Jiří Lang a v rukou jeho rodiny dům zůstal až do konce 19. století. V 60. letech 19. století tu sídlily redakce časopisů Hlas, Svoboda a Humoristické listy, později i Dělnické listy.

Po roce 1989 byl dům šetrně přestaven na hotel, díky této rekonstrukci se objevily právě ony na začátku zmíněné gotické fresky či krov z období kolem roku 1380. V roce 2026 objekt patří společnosti BHG Properties s.r.o., která vlastní i sousední Vratislavský dům nebo Hotel U Zlatého Stromu v Karlově ulici. Mezi lety 2016-2024 jej dům vlastnil pan Bauer Petr a předtím společnost Acraman Czech Republic, s.r.o.

🏛️ Kulturní památka 🍴 Restaurace - vím, kde jím 🛌 Ubytování 🏆 Výzvy
Adresa
Michalská 436/19, 110 00 Praha 1 - Staré Město
Kulturní památka
38505/1-218
Rok stavby
Galerie
Dům U železných dveří (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 28.7.2026
Dům U železných dveří (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 4.8.2026
Dům U železných dveří (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 4.8.2026
Dům U železných dveří (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 4.8.2026
Dům U železných dveří (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 4.8.2026
Dům U železných dveří (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 4.8.2026
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info


Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

2026
V roce 2026 objekt patří společnosti BHG Properties s.r.o., která vlastní i sousední Vratislavský dům nebo Hotel U Zlatého Stromu v Karlově ulici. Mezi lety 2016-2024 jej dům vlastnil pan Bauer Petr a předtím společnost Acraman Czech Republic, s.r.o.
1989
Po roce 1989 byl šetrně přestaven na hotel, díky této rekonstrukci se objevily právě ony na začátku zmíněné gotické fresky či krov z období kolem roku 1380. [1] [2] [3]
1855
Roku 1855 jej za 68 000 zl. koupil Jiří Lang a v rukou jeho rodiny dům zůstal až do konce 19. století. Ve druhé polovině 18. století tu hrabě L. J. Hartig pořádal veřejné koncerty a produkce, po r. 1810 zde žil malíř A. Piepenhagen (1791-1868), v 60. letech 19. století tu sídlily redakce časopisů Hlas, Svoboda a Humoristické listy, později i Dělnické listy. [5]
1804
Roku 1804 dům Josefa Bartelsová prodala za 45 500 zlatých, pak se majitelé rychle střídali. [5]
1800
Po konfiskaci se dům dostal do německých rukou. Na začátku devatenáctého století zde hrabě Ludvík Jan Hartig založil hudební společnost, která v domě U železných dveří pořádala různé koncerty. Využíval se zdejší velký sál, který již v osmnáctém století byl svědkem různých uměleckých či zábavných představení. V té době ale budova nebyla nějakým jednolitým palácovým celkem. Jednalo se o živou stavbu, kde se nacházely byty, obchody, restaurace a různé služby pro staroměstské občany. Později zde byla i tiskárna a také redakce různých novin. [1] [2] [3]
1744
V roce 1744 zde Jiljí Kriner (1713–1778), který přišel z Bavorska, založil později velmi úspěšný specializovaný obchod s ptačími zoby a semeny. Dochovaný legitimační list pražského kupeckého cechu z téhož roku potvrzuje vznik této živnosti a řadí firmu Jiljí Kriner a synové mezi nejstarší doložené české semenářské podniky. Podnik v Praze fungoval přes dvě stě let až do roku 1948. [4]
1740
Dům v roce 1740 získal za 9000 zl. kupec František Ignác Bartels. Dům opravil a dal mu dnešní barokní fasádu. Když po 40 letech zemřel, přešel dům na dceru Josefu Bartelsovou, provdanou za majora de Lego. [5]
1600
Počátkem sedmnáctého století, před bitvou na Bílé Hoře, měl dům ve svém majetku Jan Šťastný Goliáš. Ale protože se jednalo zase o protestanta, tak je jasné, že po bitvě na Bílé Hoře mu byl majetek zabaven – samotný majitel zachránil svou hlavu útěkem. Tento pán se do historie vzhledu domu zapsal tím, že zde nechal namalovat nad portálem obraz Goliáše a také zde byl ozdobným písmem napsán název budovy – Železné dveře. U tohoto domovního znamení si můžeme povšimnout obra Goliáše, který nese těžké ocelové dveře z tohoto vchodu. Proč tomu tak je? Zřejmě jde o symbolické vyjádření někdejšího majitele, že tento dům nemá nějaké přetěžké dveře, které jsou vždy zavřeny, ale že jde o průchozí dům, kterým se jde do ulice Jilské. [1] [2] [3]
1519
Od roku 1519 byl dům majetkem Jana Hlavsy z Liboslavi. Šlo o významného patricije, který byl navíc důležitou osobou v naší domácí utrakvistické církvi. Tento pán do naší kulturní a náboženské historie se zapsal tím, že v roce 1516 nechal v Benátkách vytisknout českou bibli. [1] [2] [3] Hofrychtéř (sudí nad městy Království českého) Jan Hlavsa z Liboslavě, významný měšťan, který se r. 1530 stal i perkmistrem, tj. úředníkem nad viničnými horami kolem Prahy. [5]
1461
Historie domu sahá do období románské Prahy, i když první zápis pochází až z počátku 15. století, kdy náležel Janu Meissnerovi, pak jeho synovi, který jej goticky přestavěl a osadil znamení dvou jelenů. V letech 1461 - 1474 tak byl dům označován „U dvou jelenů s jednou hlavou“. Po řadě měšťanských majitelů dům krátce patřil i klášteru sv. Michala. [5]
1405
Dům U železných dveří je jedna z vzácnějších pražských architektonických památek i když zároveň patří mezi ty méně známé. Je zde také jedna z hezčích původních pasáží, která spojuje obě průčelí domu. Jedno je do ulice Jilská a druhé do ulice Michalská na Starém Městě. První písemná informace o budově pochází z roku 1405 (fresky z konce století čtrnáctého ale jasně ukazují na ještě starší historii). Tehdy majitelem zdejší gotické stavby byl jakýsi Jan Meissner. Dům se tehdy jmenoval U dvou jelenů. Muselo jít o dosti velkou stavbu, která navíc byla položena ve velmi lukrativním místě, neboť v roce 1429 byla oceněna na 150 kop – to byly peníze, za které bylo například možno o třicet let později koupit velmi výnosný mlýn. [1] [2] [3]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

bydleni.cz [3]
jakbt.cz [4]
Rodopisná revue on-line, roč. 13, 2, 2011 - Hana Skočková - Pražské domy, kde kdysi žili moji předkové [5]
neznamapraha.cz [1]
pepikov.cz [2]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici přihlášeným uživatelům.