Dům U železných dveří (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 28.7.2026

Dům U železných dveří

Stručné info

Dům U železných dveří je jedna z vzácnějších pražských architektonických památek i když zároveň patří mezi ty méně známé. Je zde také jedna z hezčích původních pasáží, která spojuje obě průčelí domu. Jedno je do ulice Jilská a druhé do ulice Michalská na Starém Městě. Vjezd z Michalské ulice je opatřen starobylým kamenným portálem, sice polokruhovým, ale profilovaným v typické gotické formě. Pravděpodobně pochází ze začátku 15. století. Dům je považován za jeden z nejcennějších objektů pražské měšťanské architektury.

První písemná informace o budově pochází z roku 1405 (fresky z konce století čtrnáctého ale jasně ukazují na ještě starší historii až do románské Prahy). Muselo jít o dosti velkou stavbu, která navíc byla položena ve velmi lukrativním místě, neboť v roce 1429 byla oceněna na 150 kop – to byly peníze, za které bylo například možno o třicet let později koupit velmi výnosný mlýn. Tehdy majitelem zdejší stavby byl jakýsi Jan Meissner. Pak patřil jeho synovi, který jej goticky přestavěl a osadil znamení dvou jelenů. V letech 1461 - 1474 tak byl dům označován „U dvou jelenů s jednou hlavou“. Po řadě měšťanských majitelů dům krátce patřil i klášteru sv. Michala.

Od roku 1519 byl dům majetkem Jana Hlavsy z Liboslavi. Šlo o významného patricije, který byl navíc důležitou osobou v naší domácí utrakvistické církvi. Tento pán do naší kulturní a náboženské historie se zapsal tím, že v roce 1516 nechal v Benátkách vytisknout českou bibli. Byl také hofrychtéř (sudí nad městy Království českého) a roku 1530 se stal i perkmistrem, tj. úředníkem nad viničnými horami kolem Prahy.

Počátkem sedmnáctého století, před bitvou na Bílé Hoře, měl dům ve svém majetku Jan Šťastný Goliáš. Ale protože se jednalo zase o protestanta, tak je jasné, že po bitvě na Bílé Hoře mu byl majetek zabaven – samotný majitel zachránil svou hlavu útěkem. Tento pán se do historie vzhledu domu zapsal tím, že zde nechal namalovat nad portálem obraz Goliáše a také zde byl ozdobným písmem napsán název budovy – Železné dveře. U tohoto domovního znamení si můžeme povšimnout obra Goliáše, který nese těžké ocelové dveře z tohoto vchodu. Proč tomu tak je? Zřejmě jde o symbolické vyjádření někdejšího majitele, že tento dům nemá nějaké přetěžké dveře, které jsou vždy zavřeny, ale že jde o průchozí dům, kterým se jde do ulice Jilské.

Po konfiskaci se dům dostal do německých rukou. V roce 1740 jej získal za 9000 zl. kupec František Ignác Bartels. Dům opravil a dal mu dnešní barokní fasádu. Když po 40 letech zemřel, přešel dům na dceru Josefu Bartelsovou, provdanou za majora de Lego.

V roce 1744 zde Jiljí Kriner (1713–1778), který přišel z Bavorska, založil později velmi úspěšný specializovaný obchod s ptačími zoby a semeny. Dochovaný legitimační list pražského kupeckého cechu z téhož roku potvrzuje vznik této živnosti a řadí firmu Jiljí Kriner & synové mezi nejstarší doložené české semenářské podniky. Podnik v Praze fungoval přes dvě stě let až do roku 1945. Jiljí zde žil se svou manželkou Gertrudis v nájemním bytě, kde i zemřeli. Narodilo se jim zde dohromady deset dětí, z nichž přežili ale jen dva synové, pokračovatelé tohoto podniku. Více ve výzvě zde na webu jménem "Kehrnové, Krinerové a Bauerové", která pěkně ukazuje život v centru Prahy v 18. a 19. století.

Roku 1804 dům Josefa Bartelsová prodala za 45 500 zlatých, pak se majitelé rychle střídali. Na začátku devatenáctého století zde také hrabě Ludvík Jan Hartig založil hudební společnost, která v domě U železných dveří pořádala různé koncerty. Využíval se zdejší velký sál, který již v osmnáctém století byl svědkem různých uměleckých či zábavných představení. V té době ale budova nebyla nějakým jednolitým palácovým celkem. Jednalo se o živou stavbu, kde se nacházely byty, obchody, restaurace a různé služby pro staroměstské občany. Po r. 1810 zde také žil malíř A. Piepenhagen (1791-1868),

Roku 1855 jej za 68 000 zl. koupil Jiří Lang a v rukou jeho rodiny dům zůstal až do konce 19. století. V 60. letech 19. století tu sídlily redakce časopisů Hlas, Svoboda a Humoristické listy, později i Dělnické listy.

Po roce 1989 byl dům šetrně přestaven na hotel, díky této rekonstrukci se objevily právě ony na začátku zmíněné gotické fresky či krov z období kolem roku 1380. V roce 2026 objekt patří společnosti BHG Properties s.r.o., která vlastní i sousední Vratislavský dům nebo Hotel U Zlatého Stromu v Karlově ulici. Mezi lety 2016-2024 jej dům vlastnil pan Bauer Petr a předtím společnost Acraman Czech Republic, s.r.o.

🏛️ Kulturní památka 🍴 Restaurace - vím, kde jím 🛌 Ubytování 🏆 Výzvy
Adresa
Michalská 436/19, 110 00 Praha 1 - Staré Město
Kulturní památka
38505/1-218
Rok stavby
Galerie
Dům U železných dveří (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 28.7.2026
Dům U železných dveří (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 4.8.2026
Dům U železných dveří (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 4.8.2026
Dům U železných dveří (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 4.8.2026
Dům U železných dveří (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 4.8.2026
Dům U železných dveří (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 4.8.2026
✅ Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info


Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

2026
V roce 2026 objekt patří společnosti BHG Properties s.r.o., která vlastní i sousední Vratislavský dům nebo Hotel U Zlatého Stromu v Karlově ulici. Mezi lety 2016-2024 jej dům vlastnil pan Bauer Petr a předtím společnost Acraman Czech Republic, s.r.o.
1989
Po roce 1989 byl šetrně přestaven na hotel, díky této rekonstrukci se objevily právě ony na začátku zmíněné gotické fresky či krov z období kolem roku 1380. [1] [2] [3]
1855
Roku 1855 jej za 68 000 zl. koupil Jiří Lang a v rukou jeho rodiny dům zůstal až do konce 19. století. Ve druhé polovině 18. století tu hrabě L. J. Hartig pořádal veřejné koncerty a produkce, po r. 1810 zde žil malíř A. Piepenhagen (1791-1868), v 60. letech 19. století tu sídlily redakce časopisů Hlas, Svoboda a Humoristické listy, později i Dělnické listy. [5]
1804
Roku 1804 dům Josefa Bartelsová prodala za 45 500 zlatých, pak se majitelé rychle střídali. [5]
1800
Po konfiskaci se dům dostal do německých rukou. Na začátku devatenáctého století zde hrabě Ludvík Jan Hartig založil hudební společnost, která v domě U železných dveří pořádala různé koncerty. Využíval se zdejší velký sál, který již v osmnáctém století byl svědkem různých uměleckých či zábavných představení. V té době ale budova nebyla nějakým jednolitým palácovým celkem. Jednalo se o živou stavbu, kde se nacházely byty, obchody, restaurace a různé služby pro staroměstské občany. Později zde byla i tiskárna a také redakce různých novin. [1] [2] [3]
1744
V roce 1744 zde Jiljí Kriner (1713–1778), který přišel z Bavorska, založil později velmi úspěšný specializovaný obchod s ptačími zoby a semeny. Dochovaný legitimační list pražského kupeckého cechu z téhož roku potvrzuje vznik této živnosti a řadí firmu Jiljí Kriner a synové mezi nejstarší doložené české semenářské podniky. Podnik v Praze fungoval přes dvě stě let až do roku 1948. [4]
1740
Dům v roce 1740 získal za 9000 zl. kupec František Ignác Bartels. Dům opravil a dal mu dnešní barokní fasádu. Když po 40 letech zemřel, přešel dům na dceru Josefu Bartelsovou, provdanou za majora de Lego. [5]
1600
Počátkem sedmnáctého století, před bitvou na Bílé Hoře, měl dům ve svém majetku Jan Šťastný Goliáš. Ale protože se jednalo zase o protestanta, tak je jasné, že po bitvě na Bílé Hoře mu byl majetek zabaven – samotný majitel zachránil svou hlavu útěkem. Tento pán se do historie vzhledu domu zapsal tím, že zde nechal namalovat nad portálem obraz Goliáše a také zde byl ozdobným písmem napsán název budovy – Železné dveře. U tohoto domovního znamení si můžeme povšimnout obra Goliáše, který nese těžké ocelové dveře z tohoto vchodu. Proč tomu tak je? Zřejmě jde o symbolické vyjádření někdejšího majitele, že tento dům nemá nějaké přetěžké dveře, které jsou vždy zavřeny, ale že jde o průchozí dům, kterým se jde do ulice Jilské. [1] [2] [3]
1519
Od roku 1519 byl dům majetkem Jana Hlavsy z Liboslavi. Šlo o významného patricije, který byl navíc důležitou osobou v naší domácí utrakvistické církvi. Tento pán do naší kulturní a náboženské historie se zapsal tím, že v roce 1516 nechal v Benátkách vytisknout českou bibli. [1] [2] [3] Hofrychtéř (sudí nad městy Království českého) Jan Hlavsa z Liboslavě, významný měšťan, který se r. 1530 stal i perkmistrem, tj. úředníkem nad viničnými horami kolem Prahy. [5]
1461
Historie domu sahá do období románské Prahy, i když první zápis pochází až z počátku 15. století, kdy náležel Janu Meissnerovi, pak jeho synovi, který jej goticky přestavěl a osadil znamení dvou jelenů. V letech 1461 - 1474 tak byl dům označován „U dvou jelenů s jednou hlavou“. Po řadě měšťanských majitelů dům krátce patřil i klášteru sv. Michala. [5]
1405
Dům U železných dveří je jedna z vzácnějších pražských architektonických památek i když zároveň patří mezi ty méně známé. Je zde také jedna z hezčích původních pasáží, která spojuje obě průčelí domu. Jedno je do ulice Jilská a druhé do ulice Michalská na Starém Městě. První písemná informace o budově pochází z roku 1405 (fresky z konce století čtrnáctého ale jasně ukazují na ještě starší historii). Tehdy majitelem zdejší gotické stavby byl jakýsi Jan Meissner. Dům se tehdy jmenoval U dvou jelenů. Muselo jít o dosti velkou stavbu, která navíc byla položena ve velmi lukrativním místě, neboť v roce 1429 byla oceněna na 150 kop – to byly peníze, za které bylo například možno o třicet let později koupit velmi výnosný mlýn. [1] [2] [3]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

bydleni.cz [3]
jakbt.cz [4]
Rodopisná revue on-line, roč. 13, 2, 2011 - Hana Skočková - Pražské domy, kde kdysi žili moji předkové [5]
neznamapraha.cz [1]
pepikov.cz [2]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici přihlášeným uživatelům.