Tiskárna Augusta
Do roku 1945
Historie domu sahá nejméně do roku 1493, kdy je jako jeho majitel poprvé uváděn Matouš Soukeník. Nejstarší části domu jsou však patrně ještě starší. Jen během 16. století vystřídal objekt nejméně deset majitelů, někdy dokonce během jediného měsíce. Postupně jej vlastnily i významné osobnosti českého knihtisku, například Adam Graudenc, Matouš Březina, Jan Arnolt Hradecký, Daniel Kamenický z Hiršfeldu či Václav Tureček.
V roce 1852 se v historii domu poprvé objevuje jméno Augusta. František Bergr tehdy předal tiskárnu svému zeti Antonínu Augustovi. S Augusty jsou spojeny významné literární okamžiky 19. století – pro časopis Obrazy života pracoval Jan Neruda a tiskárna vydala například druhé vydání Babičky Boženy Němcové i další její díla. Antonín Augusta však podnik téměř zruinoval a zadluženou tiskárnu koupila jeho tchyně Josefa Bergrová. Po její smrti ji vedla její dcera a Augustova manželka Františka.
V roce 1889 převzal tiskárnu jejich syn Vladimír Augusta. Pod jeho vedením podnik začal vzkvétat a postupně také výrazně proměnil samotný objekt. V roce 1911 nechal na straně ke kostelu přistavět tři podlaží a v roce 1922 přibyla ještě místnost pro elektrický sázecí stroj. Východní křídlo tak získalo dnešní podobu.
Augustova rodina vlastnila tiskárnu až do roku 1939. Po druhé světové válce byla v roce 1945 znárodněna. Její několikasetleté fungování bylo na určitou dobu přerušeno, později však bylo obnoveno.
Po roce 1989
Po revoluci v roce 1989 byla tiskárna vrácena v restituci. Její provoz však postupně skončil a v roce 1997 byla tiskárna definitivně vyklizena.
V září 2018 už objekt působil značně neutěšeně. Patřil pražské společnosti Caluma, okna byla vytlučená, místnosti bývalého bytu rodiny Augustových vybydlené a zdi pokrývaly graffiti. Přesto už tehdy existoval plán proměnit zdevastovanou tiskárnu v galerii a nové kulturní místo pro setkávání lidí v Litomyšli.
Od roku 2019
V roce 2019 získal objekt nové majitele, kteří se rozhodli Augustovu tiskárnu postupně rekonstruovat a otevřít ji veřejnosti. Cílem bylo vytvořit místo pro kulturní akce, výstavy a setkávání. Tiskárnu bylo možné navštěvovat během různých akcí už v průběhu rekonstrukce.
A že se záměr podařil, ukazuje i její život. V rámci Litomyšlských dvorků a Dnů evropského dědictví 2026 se zde konaly výstavy, koncerty, literární programy i komentované prohlídky. Návštěvníci se mohli například seznámit s dílem malíře Josefa Matičky, připomenout si 165 let od narození Vladimíra Augusty, poslechnout si Babičku Boženy Němcové v podání Viléma Udatného nebo vystoupení pěvecké čtveřice MAZE(C).
Augustova tiskárna tak po letech chátrání znovu získala své místo v životě Litomyšle – tentokrát nejen jako historická památka, ale také jako živé kulturní místo.
