Bývalá sklárna Zahn
Rodina Johana Kryštofa Zahna (1682 - 1767) a jeho ženy Alžběty žila v někdejším mlýně na Práchni. Kromě běžné mlynářské práce využívali vodního pohonu i k broušení skla. Jeho prodej začal záhy převládat ve způsobu obživy rodiny s patnácti dětmi. Prakticky všichni další potomci a jejich obdobně početné rodiny se stali významnými podnikateli ve sklářském průmyslu, a to jako výrobci i obchodníci (v Kamenickém Šenově, v Chřibské, na Moravě i v Orientu).
Josef Aloise Eduard Zahn (1866 - 1943) - již jako holandský státní příslušník založil nedaleko rodiště svých předků v Haidě (dnes Novém Boru, na nároží ulic Kalinova a Dělnická) firmu Bratří Zahnové. Od počátku bylo hlavním sortimentem luxusní broušené sklo. Specialitou byly předměty antických tvarů. Hlavním obchodním směrem byl již tehdy export, zejména přes zastoupení v Amsterdamu, Londýně, Berlíně, Bruselu, Pařiži a Milánu. Samozřejmostí byla i pravidelná účast na veletrzích v Lipsku. Dobře prosperující podnik si brzy vyžádal rozšíření, a tak po první světové válce koupili Zahnovi relativně levné pozemky v Novém Sloupu, kde vybudovali novou rafinerii prakticky v dnešní podobě. Pan Zahn s manželkou Herminou a dětmi bydleli v dnešní Wolkerově ulici. Zahnovi byli majiteli jednoho z prvních automobilů v Novém Boru.
V době celosvětové hospodářské krize ve třicátých letech byla firma nucena omezit činnost, a tak prodala objekt starší továrny firmě bratří Rachmannů, přičemž část osazenstva musela být propuštěna. Další těžkou ránu sklářskému průmyslu způsobila druhá světová válka, jíž předcházelo krátké období hospodářského růstu. Jako jedna z mála firem Bratří Zahnové nezrušili provoz, a to i za cenu, že donuceni okolnostmi se J.A.E Zahn a syn František přihlásili k německé národnosti (státní příslušnost si všichni ponechali nizozemskou). 27.9.1945 zakladatel firmy umírá a majetek přechází na syny. Vedení podniku se ujímá František, a to až do vyhlášení takzvaných Benešových dekretů z 27.10.1945, jimiž byl zkonfiskován padesátiprocentní podíl Františka z důvodu jeho přihlášení se k německé národnosti. Navzdory četným svědectvím o loajalitě vůči Čechům a protinacistických postojích členů Zahnovy rodiny. Poté se firma stala součástí Společné správy borských rafinérií skla.
