Klárův ústav II., Dům kultury těla

U objektu se připravuje kompletní rekonstrukce.

Dům je v současné době prázdný a čeká na kompletní rekonstrukci. [4]

Areál je v majetku státu, a ačkoli zvenku působí poměrně zchátrale, tak chátrající, jak na první pohled asi působí, není. Je ve velmi dobrém stavebně-technickém stavu. Asi trpí zvýšenou vlhkostí, je možné, že zatéká do konstrukce, také opadávají části fasády, takže tam byly nainstalovány sítě, ale jinak objektu nic není. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. ÚZSVM udělalo analýzu a i vzhledem k tomu, že sídlí přímo proti Strakově akademii, vyšlo jim, že dává smysl sem umístit některé odbory Úřadu vlády. Samozřejmě bude třeba budovu výrazně zrekonstruovat. [3]

Dnes zde sídlí Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 a Prahu 7, objekt je veřejnosti nepřístupný, chátrá a působí opuštěným dojmem.

V r. 1959 přešla budova pod správu komunálního podniku Kadeřnické a lázeňské služby hl. města Prahy.

V roce 1946 byla budova upravena pro hospodářskou radu podle projektu arch. Karla Housky. Později Dům kultury těla (byla zde např. první sauna v Praze). [1]

Stavba byla zahájena 6. listopadu 1906 (23. dubna 1907 byl položen základní kámen) a dokončena byla v roce 1908, ale ke slavnostnímu otevření došlo až 20. května 1909. Stavební práce provedla firma A. Möse, betonářské práce pak firma Pittel & Brausewetter (viz Šumava: betonový most Horní Vltavice). [1]

Nová budova Klárova ústavu čp. 627/III U Bruských kasáren 1 (Nábřeží E. Beneše 3) byla postavena v letech 1906-9 podle projektu ing. arch. Josefa Piskače. Budova byla postavena v historizujícím stylu s prvky secese. Plastickou výzdobu provedl Antonín Štrunc (1871-1947). Nová budova měla obsahovat dílny, kanceláře, zasedací a pamětní sál, místnosti pro odpočinek a tělesnou výchovu i byty ředitele a tajemníka ústavu. [1]

O stavbu se přičinil od roku 1898 nástupce Dr Aloise Klára Emil Wagner. Ten po anglickém vzoru zavedl nebo značně rozšířil výuku různých řemesel jako kartáčnictví, rohožkářství, košíkářství, pletení židlí a zejména pak v ženském oddělení strojní pletení. To si vyžádalo novou budovu. Ve staré zůstalo ubytování chovanců, hudební učebny a hospodářské provozy. [1] Základní kámen položil za veliké slávy císař Franz Josef I. V horním podlaží zahradního křídla bývala původně kaple, později koncertní sál.