Zámek Lenora (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 23.8.2019

Zámek Lenora

Stručné info

Panský dům v letech 1833 a 1834 postavil na okraji obce jeden z majitelů sklárny Wilhelm Kralik jako sídlo jeho rodiny. Jedná se o seskupení dvou pozdně empirových budov na ostrohu nad Teplou Vltavou s poměrně rozsáhlým parkem. Nad vchodem byl znak rodu Kraliků. Na druhé straně za dvorem byly stáje, místnosti pro služebnictvo a hospodářské prostory. Okolo domu byla růžová loubí, za domem terasy s bohatými záhony květin, s ovocnými stromy a záhony jahod.

Po roce 1945 objekt chátral, okrasné dřeviny okusovaly kozy nových nájemníků, nábytek a obrazy holandských mistrů zmizely neznámo kam. Do roku 1975 zde bylo zdravotní středisko. Prostory zámku využíval také lenorský Svazarm nebo Elekrárny Tušimice, které lokalitu upravily k rekreačním účelům.

V porevoluční době byla v lenorském Zámečku restaurace. V novém tisíciletí byl zámeček několik let bez využití. Od roku 2019 ale probíhá jeho postupná rekonstrukce a je průběžně přístupný veřejnosti.

Adresa

Lenora 1, 384 42 Lenora

Kulturní památka

39231/3-3633

Rok stavby

Galerie

Krátký návod k webu

✅ Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info

O lenorském zámečku píše Ladislav Stehlík ve své Zemi zamyšlené:…zámeček, v němž stará patricijská rodina Králíků vytvořila kultivované prostředí se vzácnými sbírkami rytin, porcelánu, skla a jemných tkanin, ukazovaných jen vážným zájemcům a některým návštěvám. Podle svědectví pamětníků slynul tento panský dům mnohou exkluzívností: na stole stál alpský kraví zvonec, nábytek černé barvy a stoly s bílými ubrusy tvořily zvláštní barevnou noblesu jako černé plesové oblečení pánů a bílé hedvábné toalety dám. Pan Hans byl milovníkem klavírní hry a vybraným hostům hrával i některé vlastní skladby. [1]

Subjekty

Wilhelm Kralik (Vlastník)

Wilhelm Kralik - Vlastník

Časová osa

5/2021

Současnými majiteli Zámečku jsou v Lenoře jsou Miroslav a Věra Patočkovi, kteří zhruba tři roky objekt rekonstruují. O opravách informují prostřednictvím sociálních sítí. Zahrada Zámečku čas od času zpřístupní veřejnosti, aby nejen Lenorští mohli sami posoudit, jak se objekt a jeho okolí mění. V současné době finišují práce v interiéru, kde by měla být kavárna. S jarem ale mají nejvíce práce zahradníci, kteří opět sázejí keře a růže. Už v loňském roce jich majitelé nechali do svahů v zahradách vsadit více než sedm stovek a v léta se těšily z tisícovek růžových květů. [3]

8/2019

Zámeček prochází rekonstrukcí.

2018

Zámeček má nového majitele, je zabezpečený a hlídaný.

2013

Na internetu se objevily inzeráty na prodej zámečku, jeho další využití tedy závisí na záměru nového majitele.

1990

Sklárna nepřežila privatizační kaskadéry v 90. letech 20. století, při nichž se stala nelegální skládku toxických odpadů. [2]

1980

Kaple v zámečku byla v tomto roce uzavřena a zlikvidována. [1]

1975

Do tohoto roku zde bylo zdravotní středisko, poté byl prodán Elektrárnám Tušimice, které prostory zámečku upravily k rekreačním účelům a své prostory zde měl i místní Svazarm. [1]

1945

Po válce objekt chátral, okrasné dřeviny okusovaly kozy nových nájemníků, nábytek a obrazy holandských mistrů jsou snad doposud v místních rodinách. [1]

1941

V Lenoře byla dlouhou dobu v provozu pouze kaple, kostel v Lenoře nikdy nebyl. 11. srpna 1941 zde byla zřízena nadace pro výstavbu filiálního kostela, ale toho se Lenora z důvodů války a následného odsunu obyvatel nikdy nedočkala. Kaple byla na konci 50. let zlikvidována a její vybavení přesunuto do zámečku. [1]

1918

Po první světové válce se ujala vedení lenorské sklárny nová generace Kraliků - bratři Alfons a Siegfried. [2]

1877

Nad vchodem do zámečku byl (po udělení titulu Ritter von Meyrswalden, roku 1877) znak rodu Kraliků. Okolo zámečku byla ještě v této době růžová loubí, za domem terasy s bohatými záhony květin, s ovocnými stromy a záhony jahod. Nad vchodem byl veliký nápis Eleonorenhain. V jednom ze sálů bylo muzeum výrobků lenorských sklářů. Ve střeše byla osazena drobná věžička se zvonkem. Pod zámečkem byl park a zahrada s okrasnými dřevinami, areál byl obehnán kamennou zdí. [1]

1833

Osada Lenora (Eleonorenhain), pojmenovaná po kněžně Eleonoře ze Schwarzenbergu dosáhla největšího rozpuku za vedení zakladatele skláře a podnikatele J. Meyera, který zde roku 1834 zahájil sklářskou výrobu. On i další majitelé závodu (rodina Kralik von Meyerswalden) sídlili v panském domě vybudovaném v letech 1833-1834 na okraji obce, nazývaném prostě Zámeček. [2] Dům sestával jen z přízemních místností, rozložených do čtverce kolem malého travnatého nádvoří, od něhož byly odděleny prosklenou chodbou. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

29. 5. 2021

PODÍVEJTE SE: Zámečku v Lenoře vrací původní lesk [3]

24. 11. 2014

Místní zámeček možná bude mít jiného pána, snad se poté dočká nutné opravy [1]

Externí galerie

28. 11. 2017

www.facebook.com Když lidé odejdou

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

[2]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.