Vilu si nechal postavit podle vzoru reprezentačních severoitalských sídel v letech 1893 - 1894 Josef Riedel ml. pro svou ženu Paulu. Majitel zdejších slavných skláren. Stojí na pozemku, na kterém se v letech 1839–1851 rozkládaly ve své době proslavené a oblíbené vodoléčebné lázně. V roce 1924 Josef Riedl ml. zemřel a zanechal dědictví svým dvěma synům, Waltrovi a Arnovi. Riedelové v ní žili až do roku 1945, kdy byli odsunuti a jejich majetek byl zkonfiskován. Vila byla pak využívána k různým účelům, a v důsledku toho také bohužel vnitřně upravována. Po válce v ní bydleli vojenští inženýři, poté tu byly zřízeny kabiny pro fotbalové hráče a 2 bytové jednotky. Od roku 1951 tu byla učňovská škola s internátem. Od roku 1955 je v přízemí umístěna mateřská škola a první patro sloužilo jako jesle. To vše nenávratně poznamenalo interiér budovy. V roce 2020 je ve vile kulturní a informační středisko s knihovnou, stálou expozicí regionální historie a archívem. Konají se zde výstavy, svatby, koncerty, přednášky a jiné kulturní akce. Domluvit si zde lze návštěvu nedaleké Riedlovy hrobky.
(Vzdálenost aktualizujete kliknutím na bod v mapě)
Doplňující info
Je vybudována ve stylu severoitalské architektury, stavbu provedl místní stavitel Stefan Umann na základě architektonického návrhu, který vypracoval ateliér Krajinské stavební společnosti v Lublani, a projektu jabloneckého architekta Arweda Thameruse, interiér zařizovala firma pražského architekta Jindřicha Röhrse. V okolí vily byl rozlehlý park s jezírky a vodotrysky, bylo tu zahradnictví se skleníkem a rybník. Budova s členitým půdorysem má polozapuštěný suterén a tři nadzemní podlaží. Obytné bylo především první. V druhém podlaží se nachází místnost, která vnějším i vnitřním vzhledem připomíná perníkovou chaloupku. „Údajně to byla jakási trucovna pana továrníka, kam chodil, když se chtěl vyhnout sporům s manželkou,“ říká kronikářka Desné Dana Nývltová. Třetí podlaží je včleněno do vysoké valbové střechy kryté břidlicí. Vstupní průčelí zdobí věžička. Stejně jako střecha jsou bohatě členěné fasády. Zdobeny jsou rizality, arkýři, balkóny a terasami. Další ozdobou jsou umělecké kovářské prvky. Riedlovi byli velmi zámožní, což se projevilo i na vnitřním vybavení vily, mobiliář se však bohužel nedochoval.
Ve vile je kulturní a informační středisko s knihovnou, stálou expozicí regionální historie a archívem.Konají se zde výstavy, svatby, koncerty, přednášky a jiné kulturní akce. Domluvit si zde lze návštěvu nedaleké Riedlovy hrobky.
1955
Od roku 1955 je v přízemí umístěna mateřská škola a první patro sloužilo jako jesle. To vše nenávratně poznamenalo interiér budovy.
1951
Od roku 1951 tu byla učňovská škola s internátem. [3]
1945
Riedelové v ní žili až do roku 1945, kdy byli odsunuti a jejich majetek byl zkonfiskován. Vila byla pak využívána k různým účelům, a v důsledku toho také bohužel vnitřně upravována. Po válce v ní bydleli vojenští inženýři, poté tu byly zřízeny kabiny pro fotbalové hráče a 2 bytové jednotky. [3]
1927
Walter Riedel částečně vnitřně a u vchodu vilu v roce 1927 přestavěl. [1]
1924
V roce 1924 Josef Riedl ml. zemřel a zanechal dědictví svým dvěma synům, Waltrovi a Arnovi. [1]
1893
Postavit ji nechal podle vzoru reprezentačních severoitalských sídel v letech 1893 - 1894 Josef Riedel ml. (syn sklářského krále Josefa Riedela) pro svou ženu Paulu. Stojí na pozemku, na kterém se v letech 1839–1851 rozkládaly ve své době proslavené a oblíbené vodoléčebné lázně Dr. Josefa Schindlera. Po odchodu Josefa Schindlera význam lázní upadal a posléze byl objekt prodán a využit k technickým účelům. [3]
Wilhelm Riedel