Cukrovarnický palác

Cukrovarnictví zastávalo v české historii významnou roli a i díky němu se naše země za časů první republiky dostala do top desítky ekonomicky vyspělých zemí světa. V roce 1861 proto vznikl spolek 235 cukrovarů, který byl i jejich vzájemnou pojišťovnou. Tento spolek si v letech 1913–1916 nechal postavit monumentální palác na Senovážném náměstí v Praze. Po druhé světové válce byl palác upraven pro potřeby ministerstva výživy.

Po revoluci zde sídlila Investiční a poštovní banka (IPB), jedna z největších českých bank 90. let. IPB se po privatizaci v roce 1993 rychle rozrostla – agresivně půjčovala podnikům i developerům a získala podíl ve stovkách firem. Problémem však byla riziková úvěrová politika a netransparentní propojení s podnikatelskými skupinami, které vedly k obrovskému množství špatných úvěrů. Mezi jejími klienty a obchodními partnery figurovaly skupiny spojené s lidmi jako Radovan Krejčíř, František Mrázek či Tomáš Pitr, případně jejich obchodními strukturami. Tito lidé využívali tehdejšího systému k přelévání peněz a ovládání podniků prostřednictvím úvěrů a fondů. Koncem 90. let se banka dostala do vážných finančních potíží, které zhoršila bankovní krize a ztráta důvěry klientů. V červnu 2000 začali lidé masově vybírat své vklady, a vláda proto rozhodla o zavedení nucené správy. Právě tehdy proběhla známá policejní akce – zásah ozbrojeného komanda, které doprovázelo nuceného správce do budovy banky, aby zajistilo její převzetí. Následně byla IPB během jediného víkendu prodána ČSOB za symbolickou cenu, přičemž stát převzal její ztráty v řádu desítek miliard korun. Kauza IPB se stala jedním z největších symbolů divoké privatizace a finančních machinací 90. let v Česku.

Od té doby byl objekt prázdný a vystřídal několik majitelů. V roce 2018 jej koupila rakouská developerská skupina UBM. Mezi roky 2019-2022 prošel kompletní rekonstrukcí. Společnost v objektu otevřela první hotel americké sítě Hyatt v Česku, nazvaný Andaz Prague.