Špindlerova bouda

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

2019

Špindlerovku vlastní pan Hank Martin. Nabízí ubytování a v hotelovém komplexu se dále nachází hotelová restaurace, rautová restaurace, nově přistavená pasantní restaurace ve stylu zimní zahrady, billiard club, lobby bar a kongresové centrum, které je ozvučeno a vybaveno zvukovou a projekční technikou s kapacitou cca 100 míst, zaměřené na skupiny a každodenní využití volného času klientů hotelu a skupin. Pro odpočinek a relaxaci návštěvníků hotelu poslouží relax centrum: bazén s whirpoolem, masážními sprchami a saunou s odpočívárnou. [4]

3/2010

Provozovatel a nájemce známé Špindlerovy boudy na hřebenech Krkonoš zkrachoval. Jednatel a majitel společnosti Špindlerova bouda s.r.o. Tomáš Tyle dnes požádal královéhradecký krajský soud, aby s firmou zahájil insolvenční řízení a prohlásil na ni konkurz. Samotný objekt boudy, která patří Tylemu, je na prodej. Za objekty Špindlerovy boudy chce Tyle prostřednictvím realitní kanceláře 138 milionů korun. [1]

2005

V roce 2005 přístavbu boudy zasáhl požár, následně bouda prošla rekonstrukcí, která podle majitele, pana Tyleho, činila 65 milionů korun. [1] Provozovatel boudy byl pan Martin Hank. [2]

1997

Dne 1.5.1997 se novým majitelem stala rodina Tyle.

1984

Vzpomínám si na svůj pobyt zde v prosinci 1984, kdy jsme spali v pokoji nejvyššího patra v jižní části hotelu. Několikacentimetrové štěrbiny ve stěnách a oknech jsme ucpávali vlastním vojenským oblečením, abychom zde neumrzli nebo se nebudili pokryti čerstvě navátým sněhem. [3]

1951

Její popularita jí vynesla vyobrazení na tříkorunové poštovní známce s nákladem 2,5 miliónu kusů (rok 1951), na které dominuje heslo „Hory patří pracujícím“. [3]

1945

Druhé ženě Rudolfa Lhoty Anně Richterové pak bouda patřila až do jejího vysídlení v roce 1945. Po válce se bouda stala jednou ze zotavoven ROH, přičemž péče o ni poněkud upadala a bouda chátrala. [3]

1942

V roce 1942 mohli návštěvníci využívat 70 pokojů se 110 lůžky. Všechny byly vytápěny ústředním topením a k dispozici byla studená i teplá voda. [3]

1914

V letech 1914 až 1921 byla vybudována široká silnice ze Špindlerova Mlýna na Špindlerovku (další plány na propojení tzv. Sudetskoucestou pokračováním do severního slezského podhůří Krkonoš se neuskutečnily, z polské strany končí silnice zhruba 4 km od státní hranice). Byla zprovozněna také pravidelná autobusová linka, později se přidala i soukromá automobilová doprava. U boudy bylo postaveno osm garáží, u Dívčích lávek se vybíralo dvoukorunové mýto za motorové kolo, deset korun za osobní auto a dvacetikoruna za autobus. [3]

1911

Františka boudu přestavěla do podoby moderního horského hotelu. Provdala se za Rudolfa Lhotu, který po jejím skonu v roce 1911 boudu zdědil a provozoval do své smrti roku 1925, přičemž se v roce 1915 znovu oženil. [3]

1898

Boudu zdědila Hollmannova tehdy ještě neplnoletá dcera, a tak boudu provozoval jako hospodář a pachtýř její bratr Hermann. Velký význam znamenalo pro boudu otevření sáňkařské dráhy do Hainu. V devadesátých letech 19. století se bouda díky tomu stala i zimním vyhledávaným cílem. V době největší popularity sjezdů na rohačkách se jich během zimní sezóny uskutečnilo několik set. [3]

1894

Po Hollmannově smrti v roce 1894 se boudy ujala jeho vdova Františka Hollmannová, která skonala o čtyři roky později. [3]

1885

Požár ji znovu zachvátil 13. listopadu 1885, přičemž v ní kromě pěti koz a pěti krav uhořela též osmiletá majitelova neteř. Provoz v nové boudě se obnovil už na podzim následujícího roku. Po smrti své první ženy, dcery Spindlera, se Hollmann znovu oženil a vzal si Spindlerovu vnučku. [3]

1855

Od roku 1855 do roku 1894 ji vlastnil Johann Hollmann, který byl zeťem Spindlera. Podařilo se mu z boudy vybudovat jeden z nejpopulárnějších a nejnavštěvovanějších horských hotelů. Účelně využil polohu stavení přímo na státní hranici a kromě ubytování a občerstvení zřídil přímo na chatě obchod s vínem a máslem. [3]

1826

Za dva roky shořela, ale ještě téhož roku ji na původní kamenné podezdívce vystavěli znova. [3]

1824

Původně nesla název Richtrova nebo také Rychtářova bouda. Od svého vzniku tvořila celá enkláva spolu s pasekami Daftových (Moravských) Bud a Davidovy boudy samostatnou součást obce Špindlerův Mlýn s vlastní školou a nazývala se Sedmidolí. V roce 1824 boudu postavil nedaleko nejstaršího Hollmannova stavení z roku 1784 rychtář Franz Spindler z Bedřichova. [3]

K domu nění k dispozici žádná literatura.

24. 9. 2010

Špindlerova bouda v Krkonoších se změní na luxusní hotel | Hradec Králové

20. 3. 2010

Špindlerova bouda zkrachovala | Noviny | Lidovky.cz

19. 3. 2010

Provozovatel známé Špindlerovy boudy v Krkonoších zkrachoval [1]

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

www.idnes.cz

U Špindlerovy boudy hořelo - iDNES.cz [2]

webserv.krnap.cz