Zámek Řepín

Dlouhodobě prázdný zámek má nového majitele a prochází postupnou rekonstrukcí.

Po druhé světové válce je zde umístěn domov důchodců. [1]

Rohanové zde sedí do tohoto roku, kdy Řepín prodává Artur Rohan tereziánské akademii ve Vídni, která je majitelem řepínského zámku do roku 1918. Na sklonku druhé světové války je v místním zámku umístěno velitelství partizánské brigády.

Dalšími majiteli byli od tohoto roku Rohanové z Guémenée. [1]

Na místě staré tvrze je vystavěn zdejší barokní zámek. [1]

Třicetiletou válkou zdevastované panství tohoto roku kupuje Jan Valderode z Eckhausenu. Jeho potomci sedí na Řepíně až do konce 18. století. [1]

Karlíkové drží ves až do tohoto roku, kdy ji kupuje Mikuláš z Gerštorfu. Mikuláš se aktivně účastní stavovského povstání proti Ferdinandovi II. Habsburskému a i když roku 1621 umírá, jeho majetek je po Bílé hoře zkonfiskován. Majitelem Tepána se tak stává Filip Fabricius Platter z Rosenfeldu, jeden z trojice, který byl společně s Slavatou z Chlumu a Bořitou z Martinic roku 1618 vyhozen z okna hradní kanceláře do Jeleního příkopu. Ten krátce po koupi připojuje k Řepínu Kropáčovu Vrutici a Libeň. [1]

První zmínka o zdejší tvrzi, kdy zde sedí bratři Zikmund, Jiří a Jan z Nežetic, kteří si tento rok nechávají ves zapsat do zemských desek. [1]

První dochovaná zmínka o zdejším hradu, zřejmě oné opevněné komendě. Řád drží ves do roku 1411, kdy přechází do majetku krále Václava IV. V období husitských bouří Řepín často střídá majitele. Nejprve zde sedí Vilém ze Šumburka, pak Bohuslav ze Zvěřince, Dobeš Hrzán z Harasova a Jindřich Hrzán z Harasova. Z dalších známých majitelů jsou zmiňováni až na počátku 16. století Karlíkové z Nežetic. [1]

První zmínka o vsi Řepín, kdy ji získává řád německých rytířů, kteří zde vystavěli v druhé polovině 13. století kostel a později i opevněnou komendu jako sídlo svých komturů. [1]