Geipel & Jäger, textilní továrna

Rodina Geipel - Vlastník

V areálu stále funguje textilní výroba. Závod patří pod globální textilní společnost BekaertDeslee. [1] Majitelem areálu je společnost NURA s.r.o. a je používaný.

V roce 1945 přešel podnik do Českých vlnařských závodů Liberec, pět let poté se stal součástí n. p. Ohara Aš. V tomto období prošly některé budovy částečnou přestavbou. [2]

Roku 1909 společnost vybudovala na lichoběžném půdorysu další přízemní tkalcovnu čp. 351. [2]

V roce 1895 stavební firma J. M. Köhler & Sohn rozšířila západním směrem tkalcovnu. [2]

Roku 1875 následovala stavba velké mechanické tkalcovny čp. 839, sestávající ze čtyřpodlažní budovy s prostory pro expedici v přízemí a přízemní tkalcovny se šedovou střechou západně od ní. Ke stavbě podle projektu Johanna Michaela Köhlera (†1906) přiléhala z jihu kotelna s komínem na vysokém podstavci. Průčelí budov získala členění kombinující plochu omítky s cihelným dekorem říms a okenních záklenků. [2]

Nejstarším objektem areálu je dvojpodlažní budova čp. 349 s vnitřním dvorem a fasádami s jednoduchým geometrickým dekorem. Ze severu s ní sousedily administrativní domy čp. 346 a 622, jihovýchodně od ní stavitel Johann Haussner v roce 1872 vystavěl dvoupodlažní apreturu. [2]

V letech 1849–1877 ve společnosti působil Heinrich Jäger a nesla jméno Geipel & Jäger, poté k ní přistoupil Christianův syn Gustav a firma zněla Christian Geipel & Sohn. Ve čtyřicátých letech již měla pobočný závod ve Vídni a v Praze, v roce 1850 zřídila filiálku v Doubravě u Aše. Výrobu zprvu zajišťovalo 80 samostatných tkalců, které Geipel později soustředil do jedné budovy. Christian Geipel (1825–1897) rozšířil výrobu o polovlněné pestré dámské šatovky, později o tkaniny z vlny lam a vlněné krepy a od roku 1868 také flanely. [2]

Podnik na výrobu bavlněných, polovlněných a polohedvábných šátků založil Nicolaus Geipel v roce 1825 a později ho vedli jeho synové Christian a Heinrich (†1849). [2]