Šlechtova restaurace ve Stromovce

RICHTER - Pizarras - střešní břidlice - Společnost

Dnes je restaurace (venkovní opravy) opět v plné kráse. Architekti dokončili 1. etapu obnovy, ta spočívala v restaurování vnitřních i vnějších stavebních prvků, interiérů a arkád. Následně se zaměří na stavbu kolonády s výdejními okénky a toalet v zahradě Kaštance. Obnoven bude nyní demontovaný hudební litinový altán z konce 19. st., který byl původně dovezen z železáren ze Slovinska," uzavírá odborník z ateliéru Hulec a Špička Architekti. Kvůli restaurátorským pracím a nedostatku financí z rozpočtu Prahy se dostavba v minulosti přerušila, magistrár s otevřením počítá v létě 2022. [10]

Práce na Šlechtově restauraci, tedy stavební část, by měly skončit k 31. prosinci 2019. V této době by měl být vysoutěžen nájemce a provozovatel. Po skončení rekonstrukce se má o restauraci starat městská firma Obecní dům, která najde provozovatele restaurace. Předpoklad otevření gastrozařízení je proto odhadem duben květen 2020. [1]

Obnova Šlechtovy restaurace pomalu končí, provozovat ji bude Vinohradský Pivovar. Byl vybrán z 6 přihlášených provozovatelů (Praha jich původně oslovila 10, 6 projevilo zájem). Znovuotevření plánuje hlavní město přibližně na červen příštího roku. Kromě občerstvení založeném na tradičním českém jídle se zde budou konat divadelní i koncertní představení. [6] [7] [8]

Začala dlouhodobě očekávaná rekonstrukce objektu. [14]

V červnu došlo nad Šlechtovou restaurací k sesuvu půdy a k vyvrácení dřevin na zadní fasádu Šlechtovy restaurace. Bylo provedeno zajištění svahu, kácení nestabilních stromů a realizována nová opěrná stěna za Šlechtovou restaurací. Objekt měl v tu dobu již po dobu dvou let překryté všechny tři fasády směřující do Královské obory plachtami s přibližnou vizualizací stavby, tyto plachty byly připevněny na lešení sestavené u stěn tří fasád kulturní památky. [13]

Byla zpracována dokumentace zajištění stavby před ražbou průzkumné štoly. V souvislosti se stavbou tunelu městského okruhu bylo v objektu Šlechtovy restaurace provedeno statické zajištění objektu, přelepy maleb, statické zajištění štukových prvků a detailů stavby, další transfery štukových prvků a demontáž litinového altánu včetně popisu jednotlivých dílů a jeho uskladnění. [13]

Bylo vydáno odborné vyjádření k restaurování interiérů, zajištění nástěnných maleb a štuků, demontáž kovového altánu u Šlechtovy restaurace. [13]

Byla zpracována a NPÚ ÚOP HMP předložena projektová dokumentace zajištění stavby před ražbou průzkumné štoly. [13]

Povodeň zatopila Šlechtovu restauraci až do výšky 4 metrů. [11]

Oprava Šlechtovy restaurace byla schválena na zasedání obvodního zastupitelstva, ale v zápětí musela ustoupit důležitějším projektům. [12]

Vznikla Občanská iniciativa pro podporu znovuzrození Šlechtovy restaurace, s tímto sdružením se spojila i Městská část Praha 7 a se Spolkem přátel bezbariérového divadla Královská obora začala usilovat o záchranu této památky. [12]

Restaurace jen chátrala a dvakrát vyhořela (1978 a 1980). [11]

Po 2. sv. válce byla restaurace znárodněna, chvíli ještě sloužila jako lidová hospoda, ale pak začala chátrat a v 60. letech 20. století byla díky svému havarijnímu stavu uzavřena. [12]

V roce 1882 si již přestavěnou budovu pronajal Václav Šlechta, který restauraci provozoval až do 2. světové války. [11]

V letech 1855 až 1858 letohrádek přestavěl podle svého projektu Bernhard Grueber v novogotickém slohu. [11]

Královská obora byla otevřena veřejnosti. Tehdy si pražský kavárník Václav Steinitz budovu, nazývanou tehdy Dolním letohrádkem, pronajal a začal zde provozovat restauraci. [12]

Stavba letohrádku byla dokončena. Ve výklenku proti vchodu byla umístěna umělá krápníková jeskyně tzv. grotta s fontánou a bronzovou plastikou Neptuna. Císařský dvůr, který pobýval převážně ve Vídni, však letohrádek příliš nevyužíval, proto se v něm skladovalo seno a býval rychle upravován jen před návštěvou císaře. [12]

Původní raně barokní letohrádek postavil císařský dvorní zednický mistr Jan Jakub Antonín Canevalle v letech 1689 až 1692 na náklady prezidenta České komory, hraběte Kryštofa Františka Vratislava z Mitrovic pro rakouského císaře Leopolda I. [11]