Sklárny firmy Josef Riedel (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 28.8.2020

Sklárny firmy Josef Riedel

Stručné info

Tato sklárna byla srdcem zdejší úspěšné rodiny sklářů Riedelů. Shlíží na ni i jejich rodinná hrobka. Továrnu postavil Ignaz Friedrich roku 1849, ale už roku 1851 ji kupuje sklářský král Josef Riedel starší. Sklárna stála na strategickém místě u tak zvané Krkonošské silnice, jež spojovala Jizerské hory s městy v okolí. Původní sklárnu zřejmě tvořily dnešní budovy bez čísla popisného na parcele č. 10 u čp. 493. Sklárna byla průběžně modernizována, budovy v ní vznikají i po první světové válce, kdy firma Josef Riedel zažívá vrchol svého působení na našem území. V roce 1924 začal vést firmu Walter Riedel, zástupce již 8. generace tohoto rodu. Podnik se stal předním výrobcem luxusních skleněných předmětů, lamp, ale i skleněných šperků. 

Vaz zlomila rodině 2 sv. válka, zejména nucená spolupráce s německou armádou. Mohla za to zejména technologie zpracování technického skla, která zajímala armádní vývojáře fašistického Německa, a tak po konci války došlo k obvinění rodiny z kolaborace, zkonfiskování veškerého majetku a Walter Riedel byl 10 let v Sovětském svazu v zajetí. Využívali ho jako sklářského odborníka a poradce. Walterův syn Claus, se kuriozním způsobem dostal ze zajetí, když v Tyrolsku vyskočil z vlaku. Za pomoci rodiny Swarovski se usadil v tyrolském Kufsteinu a vytvořil stylovou sklářskou manufakturu. Byl první, kdo v historii vinného skla začal navrhovat a vyrábět sklenice podle charakteru vína. Vytvořil vinné sklo, které je ve vinařském světě skutečnou legendou. Tam za ním po 10 letech věznění v Sovětském svazu přišel i jeho otec Walter Riedel. 

Po roce 1945 se sklárny rodiny Riedelů stávají součástí státních podniků tzv. Jabloneckých skláren. Po roce 1989 se zdejší sklárna stává součástí společnosti Preciosa, která vznikla sloučením sklářských společností po roce 1948. 

Slavná rodinná firma Riedel pokračuje ve výrobě luxusních skleněných předmětů v tyrolském Kufsteinu. Představila například i nový typ sklenic, sérii O, které jsou vhodné pro každou příležitost.

Adresa
Krkonošská 916, 46861 Desná v Jizerských horách
Rok stavby
Galerie
Sklárny firmy Josef Riedel (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 28.8.2020
Sklárny firmy Josef Riedel (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 28.8.2020
Sklárny firmy Josef Riedel (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 28.8.2020
Sklárny firmy Josef Riedel - LV DESKO a.s., 4/2020 (Výřezy z map)
Sklárny firmy Josef Riedel - LV PRECIOSA ORNELA, a.s., 4/2020 (Výřezy z map)
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info


Subjekty

Wilhelm Riedel (Vlastník) Wilhelm Riedel - Vlastník

Časová osa

2011
Sklárny v Desné pracují dodnes. Budovy jsou různě opraveny. [1]
1945
Po roce 1945 se sklárny rodiny Riedelů stávají součástí státních podniků tzv. Jabloneckého průmyslu a Riedelové úspěšně pokračují v rodinné tradici v tyrolském Kufsteinu. [1]
1918
Další budovy skláren pak vznikají po první světové válce, kdy firma Josef Riedel zažívá vrchol svého působení na našem území. [1]
1906
V roce 1906 zde vzniká další huť na tyčovinu (pravděpodobně jde o budovu čp. 727 se stupňovitými štíty při ulici), a podniková rafinerie. [1]
1895
Postupně se tak na území dnešní Desné přesouvá ústředí podniku a roku 1895 zde rodina Riedelů buduje rodinnou vilu (čp. 120) [1]
1888
Součástí areálu se také roku 1888 stává jídelna, dnešní Kulturní dům Sklář čp. 163. [1]
1883
V roce 1883 byla uvedena do provozu také slévárna bronzu, budova čp. 455 situovaná kolmo na sklárnu a železniční trať. [1]
1882
Sklárnu pro výrobu tyčoviny čp. 454, kterou projektoval ve firemním stavebním oddělení Wilhelm Riedel, staví firma roku 1882 několik set metrů východněji u železniční stanice Dolní Polubný – je obdobou huti v Dolním Maxově z roku 1878 a nese shodné architektonické členění pasy z režného zdiva, charakteristické pro práci polubenského stavitele Umanna. [1]
1849
První sklářskou huť v Dolním Polubném, později Desném III, postavenou Ignazem Friedrichem roku 1849 kupuje Josef Riedel již roku 1851. Sklárna stála na strategickém místě u tak zvané Krkonošské silnice, jež spojovala Jizerské hory s městy v okolí. Sklárna je patrně základem dnešní budovy bez čísla popisného na parcele č. 10 u čp. 493. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

FA a VCPD ČVUT v Praze, INDUSTRIÁLNÍ TOPOGRAFIE [1]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.