Invalidovna

Invalidovna byla projektována podle vzoru pařížské Invalidovny v letech 1731–1737 pro ubytování válečných invalidů. Architektem byl Kilián Ignác Dientzenhofer. Stojí na bývalých pozemcích řádu křižovníků s červenou hvězdou. Postavená byla z prostředků nadace hraběte Petra Strozziho.

Vzhledem k nedostatku financí byla ale další výstavba přerušena. Po smrti iniciátora celého podniku císaře Karla VI. v roce 1740 se stavba definitivně zastavuje. Realizována byla pouhá 1/9 původního návrhu. Stejně velkých objektů zde mělo vzniknout další osm.

Vzhledem ke snižování počtu invalidů sem byla postupně přestěhována sbírky Vojenského muzea.

Tečku za tímto využitím udělala v roce 2002 povodeň, od té doby zůstal objekt bez využití. Do roku 2014 patřila Invalidovna Ministerstvu obrany ČR. Sídlil tu Vojenský historický archiv a Vojenský ústřední archiv.

Po jejich odstěhování do nového archivního areálu v Ruzyni budova přešla do správy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který připravoval privatizaci Invalidovny. Proti prodeji se ale objevila řada protestů. Invalidovna byla k prodeji nabídnuta, ale do aukce se nikdo nepřihlásil.

O objekt ale projevil zájem NPÚ. Převod na NPÚ a přidělení jedné miliardy korun na rekonstrukci bylo potvrzeno v roce 2018. Národní památkový ústav (NPÚ) představil veřejnosti projekt obnovy Invalidovny. Harmonogram obnovy je plánován do roku 2027. Mezitím je objekt průběžně zpřístupňován veřejnosti v rámci různých akcí.