Zámek Liberec

2024

Vedení Liberce zveřejnilo částku, na které se dohodlo s majitelem libereckého zámku na jeho odkupu. Půjde o 80 milionů korun. Splácení si pak rozloží do tří let. Co v zámku bude, zatím jisté není, může se tam přestěhovat umělecká škola nebo část radničních úředníků. O koupi zámku ještě budou rozhodovat zastupitelé. [6]

2023

Památkově chráněný zámek nemá aktuálně žádné trvalé využití. Soukromý vlastník jej pronajímá organizátorům festivalu Anifilm. Slouží jim jako hlavní sídlo, je tam i game zóna či škola animace. Organizátoři mají zájem provozovat zámek celoročně. Jejich cílem je přeměnit zámek do budoucna na takzvaný Dům animace. [4] [5]

2013

Zámek je na prodej za šest milionů eur. Město bude přemýšlet nad tím, zda by se jeho některé části nedaly třeba pronajmout. [2]

2006

Po krachu firmy, vytunelované bývalou herečkou Reginou Rázlovou a jejími společníky, zámek od tohoto roku vlastní Holanďané skrz společnost ÚSTÍ DEVELOPMENT s.r.o.. „Stávající vlastník není z těch, který by investoval do rekonstrukce zámku. Už tehdy ho koupil s tím, že ho chce prodat," uvedl pro Deník ekonomický náměstek libereckého magistrátu Jiří Šolc (LO). [2]

1997

Po úpadku exportního podniku v roce 1997 je objekt bez využití a opět postupně chátrá. [3]

1990

Celá rekonstrukce skončila až roku 1990. Díky Skloexportu byla v zámku jedna z nejrozsáhlejších expozic skla na světě, která však nebyla běžně přístupná veřejnosti. Po konkurzním řízení v roce 2001 byla skleněná sbírka společnosti čítající na 20 000 kusů předmětů, vydražena. [1]

1970

Nosticovské křídlo a Nový zámek převzal v sedmdesátých letech Skloexport, který 1. ledna 1986 získal od VSŠT také křídlo redernské. Skloexport hodlal v zámku zřídit stálou expozici skla. Proto byla podle plánů libereckého Stavoprojektu architektem Pavlem Janouškem provedena nákladná rekonstrukce celého areálu. Všechny objekty byly pod dohledem památkářů upraveny jako reprezentativní prostory pro potřeby firmy. Rozšířením arkádového přízemí vznikla vstupní hala a rozsáhlými úpravami prošly interiéry celého redernského křídla včetně kaple. [1]

1945

Po osvobození se do zámku vrátily státní lesy, a v padesátých letech převzala redernské křídlo nová vysoká škola – Vysoká škola strojní (dnešní Technická univerzita). [1]

1938

Za druhé světové války v zámku sídlilo posádkové velitelství a Německá pracovní služba. [1]

1933

Po pozemkové reformě roku 1933 přešel zámek do vlastnictví státu. Ten do něj umístil ředitelství Státních lesů a statků. [1]

1927

Nový zámek se roku 1927 změnil v ubytovnu zámecké správy. [1]

1852

Další přestavba čekala zámek v letech 1852–54, kdy byl Nový zámek přestavěn v duchu tehdejšího romantismu. Novou podobu navrhl vídeňský architekt Friedrich von Stache a realizoval Heinrich Ferstel. Právě při této přestavbě byla také vybudována nová dominanta objektu – čtyřboká věž, propojující Nový zámek a nosticovské křídlo. Zámek však již v té době přestal sloužit jako šlechtické sídlo. [1]

1850

Roku 1850 byl do redernského křídla umístěn okresní soud. [1]

1785

Hrabě Kristián Filip Clam-Gallas nechal k areálu přistavět nové křídlo zvané Nový zámek. To navrhl a postavil clam-gallasovský stavitel Johann Josef Kunze. V letech 1785–86 bylo přestavěno do klasicistní podoby také původní redernské křídlo, které tak získalo mansardovou lomenou valbovou střechu. Z obranných staveb po přestavbě zůstala pouze severní bašta u kaple (zvonice), původní ohrazení bylo strženo. [1]

1615

Požár roku 1615 zničil celé redernské křídlo, nikoliv však hradní kapli. Dle tehdejšího mínění měšťanů šlo o boží trest seslaný na Kateřinu za to, že z hejnického kostela odvezla na zámek sošku Panny Marie a tamní obětní svíce nechala přetavit na svíčky pro svou potřebu. Zámek po požáru opravoval opět žitavský Jan Arkon. [1]

1604

Kateřina se rozhodla roku 1604 vystavět na severní straně libereckého zámku kapli. Základy této stavby byly položeny 12. května a stavbu provedl Jan Arkon ze Žitavy. Zároveň s kaplí byla zbudována také věž na severním nádvoří. Tato věž, sloužící jako zvonice i bašta, je jedinou věží zachovanou do současnosti. Stavba kaple trvala dva roky. Na ní navázala výstavba druhého, tzv. nosticovského křídla, postaveného pro Kateřininu sestru Mikulášku Nosticovou v roce 1609. [1]

1600

Po smrti Melchiora 20. září 1600 se stala správkyní rodového majetku jeho manželka Kateřina (hraběnka Šliková), spravující panství jménem svého syna Kryštofa. [1]

1591

Když 3. září 1591 Kryštof zemřel, přešel veškerý redernský majetek na Melchiora. [1]

1583

O přeměnu této usedlosti v sídelní zámek se však zasloužili až Redernové, konkrétně bratři Kryštof a Melchior, kteří roku 1583 začali nedaleko správcova domu budovat renesanční zámek, který měl odrážet jejich stále významnější postavení v politice habsburského císařství. Stavba byla dokončena po čtyřech letech. Předpokládá se, že jejím autorem byl Marcus Antonio de Lancio, působící v té době ve Zhořelci. Budova tehdy patrně byla jednoduchou, pozdně renesanční dvoupodlažní stavbou se sedlovou střechou. Byla obehnána zdí se (spíše ozdobnými) střílnami. [1]

1538

Jáchym z Bibrštejna, kterému liberecké panství patřilo v letech 1537–1544, koupil od libereckého měšťana Antona Plischkeho rodinnou usedlost (1538). Z té se po dostavění obytného, tzv. panského domu pro správce stal základ dnešního zámku. [1]

K domu nění k dispozici žádná literatura.

21. 5. 2024

Zámek už má cenovku, město areál koupí za osmdesát milionů [6]

12. 6. 2017

Park u libereckého zámku se po letech přes prázdniny otevře

30. 1. 2016

Vraťme do libereckého zámku unikátní sbírku skla, přejí si místní - iDNES.cz

20. 2. 2015

Liberec chce koupit pustnoucí zámek a vytvořit u něj velkolepý park

4. 10. 2014

Opuštěnému zámku v centru Liberce hrozí zkáza. Jeho stav děsí památkáře

7. 6. 2014