Zámek Liberec
Základem zámku byla rodinná usedlost, kterou v roce 1538 koupil majitel zdejšího panství, Jáchym z Bibrštejna. O přeměnu této usedlosti v sídelní zámek se však zasloužili až Redernové roku 1583. Roku 1604 byla na severní straně libereckého zámku postavena kaple. Zároveň s kaplí byla zbudována také věž na severním nádvoří. Tato věž, sloužící jako zvonice i bašta, je jedinou věží zachovanou do současnosti. Na kapli navázala v roce 1609 výstavba druhého, tzv. nosticovského křídla. Hrabě Kristián Filip Clam-Gallas nechal k areálu přistavět nové křídlo zvané Nový zámek.
Okolo roku 1850 byl do redernského křídla umístěn okresní soud a zámek přestával sloužit jako šlechtické sídlo. Po pozemkové reformě roku 1933 přešel zámek do vlastnictví státu. Ten do něj umístil ředitelství Státních lesů a statků. V padesátých letech 20. století převzala redernské křídlo Vysoká škola strojní (dnešní Technická univerzita). Později celý zámek převzal Skloexport. Skloexport hodlal v zámku zřídit stálou expozici skla. Proto byla podle plánů libereckého Stavoprojektu architektem Pavlem Janouškem provedena nákladná rekonstrukce celého areálu. Všechny objekty byly pod dohledem památkářů upraveny jako reprezentativní prostory pro potřeby firmy. Díky Skloexportu byla v zámku jedna z nejrozsáhlejších expozic skla na světě, která však nebyla běžně přístupná veřejnosti a po konkurzním řízení byla v roce 2001 vydražena.
Po krachu firmy zámek od roku 2006 vlastní Holanďané skrz společnost ÚSTÍ DEVELOPMENT s.r.o. Zámek zůstává bez trvalého využití, pomalu chátrá a průběžně je nabízen na prodej. Vlastník jej pronajímá organizátorům festivalu Anifilm. Slouží jim jako hlavní sídlo, je tam i game zóna či škola animace. Organizátoři mají zájem provozovat zámek celoročně. Jejich cílem je přeměnit zámek do budoucna na takzvaný Dům animace. V roce 2024 se vedení Liberce dohodlo s majitelem zámku na jeho odkupu za 80 milionů korun.