Kasárna Karlín (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 9.5.2017

Kasárna Karlín

Stručné info

Ve 40. letech 19. století se množily stížnosti na nízkou kvalitu ubytování vojáků v hlavním městě českého království. Vojáci byli často ubytováni v budovách bývalých klášterů, které potřebám armády nevyhovovaly. Proto byla v roce 1845 postavena nová kasárna s kapacitou 2000 mužů. Investorem byl podnikatel Vojtěch Lanna starší a ve své době se jednalo o největší objekt tohoto druhu v celé Praze.

Během existence rakousko-uherské monarchie nesly název Ferdinandova kasárna (podle císaře Ferdinanda I. Dobrotivého), po roce 1918 došlo k přejmenování na Karlínská kasárna Jana Žižky z Trocnova. V období druhé světové války sloužila pro potřeby wehrmachtu.

V listopadu 2013 se tehdejší správce objektu – Ministerstvo obrany ČR – pokusil o privatizaci kasáren. V soutěži vyhrála společnost Griva Art manželky miliardáře Pavla Tykače Ivany Tykač, která nabídla 590 milionů korun. Vítězství firmy ale provázelo podezření o propojení jednotlivých soutěžících subjektů a výsledek soutěže se zrušil.

Budova byla po neúspěšném pokusu o prodej převedena na podzim 2016 do správy Ministerstva spravedlnosti, uvažovalo se o přestavbě na justiční palác. Než se o areálu rozhodne, je zde provozováno kulturní a společenské centrum.

V roce 2023 zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo návrh na směnu pozemků a staveb mezi hlavním městem a Českou republikou - Praha vydá státu nemovitosti v areálu Fakultní nemocnice Bulovka, a naopak získá Karlínská kasárna a další majetek na Malé Straně, v Hybernské ulici nebo například v areálu TJ Sokol Praha Královské Vinohrady.

Adresa
Křižíkova 20, 18600 Praha – Karlín
Kulturní památka
40629/1-1588
Rok stavby
Galerie
Kasárna Karlín (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 9.5.2017
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu

(Vzdálenost aktualizujete kliknutím na bod v mapě)


Doplňující info


Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

4/2023
Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo návrh na směnu pozemků a staveb mezi hlavním městem a Českou republikou, který už předtím odsouhlasili pražští radní. Na základě dohody tak Praha definitivně vydá státu nemovitosti v areálu Fakultní nemocnice Bulovka, a naopak získá Karlínská kasárna a další majetek na Malé Straně, v Hybernské ulici nebo například v areálu TJ Sokol Praha Královské Vinohrady. [2]
2017
Ministerstvo spravedlnosti podepsalo tříletou smlouvu o zápůjčce se skupinou lidí sdružených okolo „kulturního developera“ Matěje Velka v organizaci Pražské centrum z.s. (stejní lidé, kteří v minulosti provozovali projekt oživení Nákladového nádraží Žižkov). Zápůjčku kasáren prosadil ministr Robert Pelikán, zástupce starosty Prahy 8 Petr Vilgus a místní aktivista Štěpán Klimeš. V budově kasáren bude do doby zahájení přestavby na justiční palác provozováno kulturní a společenské centrum. Součástí projektu je i přesídlení galerie Karlin Studios. [1]
2016
Budova byla po neúspěšném pokusu o prodej převedena na podzim 2016 do správy Ministerstva spravedlnosti. Podle slov tehdejšího ministra Roberta Pelikána zde ministerstvo připravuje přestavbu areálu na justiční palác, obdobu soudní budovy Na Míčankách ve Vršovicích. Připravuje se projekt dočasného využití do doby zahájení rekonstrukce. [1]
2013
V listopadu 2013 se tehdejší správce objektu – Ministerstvo obrany ČR – pokusil o privatizaci kasáren. V soutěži vyhrála společnost Griva Art manželky miliardáře Pavla Tykače Ivany Tykač, která nabídla 590 milionů korun. Vítězství firmy provázelo podezření o propojení jednotlivých soutěžících subjektů. Mimo jiné z těchto důvodů ministr obrany v únoru 2014 výsledek soutěže zrušil. Později ministerstvo vydalo prohlášení, že informace o majetkovém propojení firem není pravdivá a vyhlásilo nové kolo soutěže za vyšší cenu 620 milionů korun. Do tohoto výběrového řízení se nikdo nepřihlásil. [1]
1968
Během okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 zde na krátký čas sídlilo provizorní protiokupační vysílání nezávislého Československého rozhlasu. Herečka a hlasatelka Ludmila Stambolieva tu hlásila v bulharštině a srbochorvatštině. [1]
1938
V období druhé světové války sloužila kasárna (stejně jako třeba Základní škola na Lyčkově náměstí) pro potřeby wehrmachtu. [1]
1918
Během existence rakousko-uherské monarchie nesly název Ferdinandova kasárna (podle císaře Ferdinanda I. Dobrotivého), po roce 1918 došlo k přejmenování na Karlínská kasárna Jana Žižky z Trocnova. [1]
1845
Ve 40. letech 19. století se množily stížnosti na nízkou kvalitu ubytování vojáků v hlavním městě českého království. Vojáci byli často ubytováni v budovách bývalých klášterů, které potřebám armády nevyhovovaly. Proto se dvorská válečná rada roku 1842 rozhodla, že budou v Praze postavena nová kasárna s kapacitou 2000 mužů. Výkup pozemků byl proveden v roce 1844 a stavba byla zahájena na jaře o rok později. Kasárna Karlín postavil podnikatel Vojtěch Lanna starší a ve své době se jednalo o největší objekt tohoto druhu v celé Praze. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

Externí galerie

Dům nemá k dispozici žádné externí galerie.

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

Ferdinandova kasárna - Památkový Katalog
Kudy z nudy - Kasárna Karlín
O nás | Kasárna Karlín
Facebook Kasárna Karlín - kulturní přehled
wikipedia.org [1]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.