Winternitzovy mlýny (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 3.10.2023

Winternitzovy mlýny

Stručné info

Stavba pardubických Automatických mlýnů bratří Egona a Karla Winternitzových, dle návrhu proslulého architekta Josefa Gočára, byla zahájena v roce 1910. Po požáru v roce 1919 byla k objektu přistavěna vodárenská věž, dále byl mlýn rozšiřován v 50. letech. Firma Bratři Winternitzové zanikla koncem třicátých let. Karel Winternitz, jenž stál od roku 1929 v čele židovské náboženské obce v Pardubicích, byl za okupace i s rodinou transportován do Terezína a v roce 1944 zahynul v Osvětimi. Po válce byl mlýn znárodněn. V roce 2012 majitel ukončil provoz mlýna a nabídnul objekt k prodeji.

V roce 2022 má areál několik vlastníků, kteří se pustili do rekonstrukce areálu - hlavní budova historických mlýnů patří Pardubickému kraji a vzniknou v ní prostory Východočeské galerie Pardubice. Plochu v severní části areálu zase vlastní město Pardubice a buduje zde polytechnické dílny s galerií GAMPA. Další menší objekty a volná prostranství patří architektovi Lukáši Smetanovi (Automatické mlýny s.r.o.).

Adresa
Mezi Mosty 436, 530 03 Pardubice – Bílé Předměstí
Kulturní památka
46077/6-4645
Rok stavby
Galerie
Winternitzovy mlýny (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 22.12.2019
Winternitzovy mlýny (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 3.10.2023
Winternitzovy mlýny (Ostatní), autor: Sbírka Radomír Kočí
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Doplňující info

Monumentální soubor budov automatických mlýnů, stavěných po etapách v l.1909-1926 podle originálního návrhu přední osobnosti české moderní architektury 20.stol. Josefa Gočára, ve stylu dekorativní moderny. První Gočárova realizace v Pardubicích.

Dvoukřídlá dispozice mlýna a sila je orientována ve směru toku Chrudimky na jejím pravém břehu. Mlýn, původně třípatrová 13-osá hmota, dostavěná v r. 1919 o 4. patro, je v průčelí doplněn o věžovitou část staršího sila s atikou tvaru vlaštovčího ocasu. Nad celým křídlem mlýna se vypíná dominantní vodárenská věž s dekorativní atikou. Do současné délky bylo křídlo mlýna dostavěno po r. 1960. Druhou samostatnou převýšenou hmotu tvoří mladší moučné silo, propojené s budovou mlýna vysoko položeným prampouchem. [2]

Subjekty

Josef Gočár (Architekt) Josef Gočár - Architekt

Časová osa

2023
Po rozsáhlé rekonstrukci slouží od roku 2023 jako hlavní výstavní prostora Gočárovy galérie. Vlastníkem budovy je Pardubický kraj. [4]
8/2022
Na rekonstrukci a konverzi areálu s objektem památkově chráněných Winternitzových automatických mlýnů v současné době pracuje několik subjektů. Pohybují se zde celkem tři různí majitelé – hlavní budova historických mlýnů patří Pardubickému kraji a vzniknou v ní prostory Východočeské galerie Pardubice. Plochu v severní části areálu zase vlastní město Pardubice a buduje zde polytechnické dílny s galerií GAMPA. Další menší objekty a volná prostranství patří architektovi Lukáši Smetanovi (Automatické mlýny s.r.o.). [2]
2021
Začíná přestavba západní části pardubických Automatických mlýnů. Ta patří manželům Smetanovým, kteří se ji rozhodli upravit tak, aby sloužila veřejnosti. Plánují tam infocentrum, výstavní prostor, multifunkční sál ale i vyhlídkovou terasu po střeše. [1]
2016
V roce 2016 objekt koupili manželé Smetanovi. Plánovali postupnou obnovu místa a jeho nové využití. [4]
2014
Roku 2014 byly mlýny zařazeny na seznam Národních kulturních památek České republiky. [4]
2013
Provoz mlýnů byl ukončen roku 2013. Jejich vlastník, společnost Goodmills, pak dlouho pro objekt hledal kupce. [4]
1960
V 60. letech 20.stol. rozšířen severním směrem, opět vybaven nejmodernějším zařízením od n.p. TMS s celoskleněným dopravním potrubím. Tehdy došlo k zásadní urbanistické chybě. Povolením rekonstrukce Pardubice zahodily příležitost umístit nový mlýn do průmyslové oblastí Černá za B., kde měl stát u obilního sila. Následovala výstavba pekáren vedle Na Ležánkách, které měly být také u sila v průmyslové oblasti. [3]
1948
Po r.1948 byl mlýn znárodněn. [3]
1919
Po požáru 19.6.1919 mlýn obnoven a dle arch.Gočára přistavěno shodně vysoké obilní silo propojené s mlýnem dopravníkovým mostem na klenutém oblouku. Mlýn byl z počátku poháněn vodní turbínou a o vodu se dělil s hydroelektrárnou u Záhorského jezu. Později přešel na elektrický pohon. [3]
1911
Po regulaci Chrudimky r.1910 postavili bratří Winternitzové r.1911 na pravém břehu moderní – automatické mlýny, mlýny, které nahradily řadu starších pa. mlýnů, z nichž většina zanikla po regulaci Chrudimky. Stavba byla provedená podle návrhu arch. Gočára. Nejmodernější strojní zařízení dodala pa. továrna J.Prokopa synové, snad i elektrické zařízení. [3]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

Externí galerie

vimeo.com vimeo.com - Mlyny 2022

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

vodnimlyny.cz [3]
Winternitzovy automatické mlýny - Památkový Katalog
FB stránky projektu OFFCITY
Mlýny městu
vcpd.cvut.cz

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.