Zámek Cebiv

Zámku ještě před pár roky hrozil zánik. V roce 2024 je už hodně opravený a vedle něj dokonce vzniká i nová náves. Ta vypadá skoro jako náměstí v Telči. „Jsem fascinovaný historickými památkami, a řekl jsem si, že když na to mám prostředky, chtěl bych se pokusit nějakou opravit. Člověk je na světě z nějakého důvodu a měl by za sebou něco zanechat. A pokud něco přímo nevybuduje, může se postarat alespoň o to, aby něco nespadlo,“ říká zámecký pán Daniel Urban, podnikatel ve stavebnictví. Cebiv se dočkal nejen obnoveného zámku s krásnou zahradou, ale dostal i novou náves s obchody a službami, kterou dosud fakticky neměla. Nádvoří zámku se stalo součástí obce a jsou na něm repliky barokních či renesančních budov. V budovách najdeme kavárnu, cukrárnu, kadeřnictví a podobně. V dubnu 2025 se zde konal první ročník Velikonočních trhů. „Rádi bychom do budoucna takovýchto akcí pořádali víc a ze zámeckého dvora vytvořili místo pro setkávání místních i přespolních,“ říká k plánům majitel zámku Daniel Urban, který trhy pořádá. „Cebiv postrádá přirozené centrum, není tady náves nebo náměstíčko, kde by bylo možné se setkat. Proto nás napadlo, že by to místo šlo vytvořit tady, protože jsme uprostřed obce,“ pokračuje Urban. V létě v Cebivi pravidelně pořádají Cebivskou náves. To je akce začleněná do kulturního festivalu Západočeské baroko. A v adventním čase pak už v okolí známé a vyhlášené Vánoční trhy. S některými aktivitami pomáhá zámeckým také místní Dámský klub Cebiv. „Do budoucna zvažujeme třeba i nějakou formu pravidelnějších trhů, na které by se jezdilo do Cebivi i z okolí a dalo se na nich pořídit od zeleniny přes maso, až třeba po drobné zvířectvo, jako to bývalo. Přemýšlíme o tom a rádi bychom tady vybudovali takové malé regionální centrum pro Cebiv i obce z okolí. Napadají mě různé drobné služby, hospoda, vinárna, ale třeba i něco dalšího, co vzejde z potřeb místních. Budu rád za každý nápad a bude mě těšit, když budu vědět, co by sousedé přivítali a chtěli pak využívat,“ uzavírá Daniel Urban. [6] [7]

Na zámku proběhl prohlídkový den, davy lidí před vchodem čekaly v Cebivi až si budou moci prohlédnout interiéry tamního zámku. Od doby, co se majitel pustil do záchrany, se podařilo vyklidit sklepy od metrových nánosů odpadů a splašků, vyklidit a vyčistit všechny místnosti, opravit klenby a omítky v sala terreně (vstupní hala), která dostala i novou dlažbu, opravit řadu dalších prostor, včetně fasády. Po dokončení bude zámek přístupný veřejnosti, částečně jako kulturní objekt, částečně jako hotelové ubytování, zážitkový areál. Majitel zde bude i bydlet. [5]

Cebivský zámek chátrá už třicet let. Nyní mu svítá naděje v podobě nového majitele. S plány na postupnou rekonstrukci zámku se mohli návštěvníci obce seznámit při kulturní akci Cebivská náves, která se konala v sobotu v rámci Letního barokního festivalu. Zámek chce majitel postupně rekonstruovat a bude rád, pokud bude kromě soukromých prostor pro rodinu sloužit při kulturních akcích i obci. [4]

Sídlo s rozlehlým zemědělským komplexem bylo ještě v roce 2005 předmětem restitučního řízení. [3]

Objekt zámku byl do r. 1998 využíván jako kuchyně a jídelna zemědělského podniku. [3]

Löwensteinové byli vlastníky až do roku 1945. Na místě původní tvrze v první polovině osmnáctého století postavili barokní zámek. [2]

V tomto roce pustou tvrz koupili Löwensteinové a připojili ji ke svému Bezdružickému panství, kde zůstala až do roku 1945. Löwensteinové odstranili vyhořelé části budovy a původně gotickou tvrz přebudovali v pozdně renesančním stylu na stavbu čtvercového půdorysu a hraně 21 m. Z tohoto období pochází úpravy interiérů v prvním patře, ve východní části – kaple s neckovou klenbou, nové krovy ( jejich otisk lze nalézt ve východní zdi). Zámek měl v té době i renesanční sgrafita, která se dochovaly v nedopřestavěném severním křídle. [1]

V roce 1657 tvrz vyhořela a až do roku 1712 zůstala pustá. [1]

Tvrz, která stála na místě dnešního zámku, byla v  držení Drzdéřů až do roku 1603, kdy ji koupil Jindřich Strojetický ze Strojetic. Ten byl spřízněn s hrabaty z Vrtby a i díky tomu byla Cebiv spojena s Křimicemi. [1]

První zmínky o Cebivi se objevují již v roce 1115 v tzv. kladrubském falzu, ale ves byla později od Kladrub oddělena a měla samostatný vývoj, na Kladrubech v podstatě nezávislý. První místní vladyka Hrděboj je zde uváděn až v roce 1379, ale to zde tvrz ještě nejspíš nestála, protože první výslovná zmínka o ní pochází až z roku 1543, kdy ves zakoupil od Jiříka ze Zádub Jan Drzdéř z Hrádku. [1]