Keramické závody Třemošná (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 6.10.2018

Keramické závody Třemošná

Stručné info

V roce 1875 založila belgická akciová společnost se sídlem v Bruselu plavírnu kaolinu a továrnu na hliněné zboží. Továrnu roku 1889 koupil Kurt Foerster z Berlína, provedl její rekonstrukci, postavil nové pece a zavedl výrobu kameninového zboží, dodávaného do všech zemí Rakouska -Uherska, Ruska a Polska. První světová válka výrobu ochromila a Förster továrnu v roce 1916 prodal akciové společnosti Západočeské továrny kaolinové a šamotové. Ta sem ze svého podniku v Horní Bříze přestěhovala výrobu sklářských pánví, rovnacích desek a kameniny.

Výroba se zde po celou dobu druhé světové války nezastavila. Roku 1946 byla ale továrna znárodněna. V letech 1959–1966 proběhla celková přestavba a rozšíření závodu. Po revoluci byl podnik privatizován a nový majitel okolo roku 2000 skončil s výrobou. Od té doby areál chátrá a je jen částečně využíván.

Adresa
Zálužská 112, 33011 Třemošná
Rok stavby
Galerie
Keramické závody Třemošná (Exteriér), autor: Radomír Kočí, datum: 6.10.2018
Klikněte níže na mapě na bod a uložte návštěvu domu.

Subjekty

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

Časová osa

2002
V roce 2002 se majitel dostal do konkurzu. Od té doby jsou budovy částečně zbourány a devastace nevyužívaného areálu dále pokračuje. [1]
2000
Nový majitel okolo roku 2000 skončil s výrobou. [1]
1990
Po roce 1990 byla továrna privatizována. [1]
1959
V letech 1959–1966 proběhla celková přestavba a rozšíření závodu, s cílem zvýšit výrobu kanalizační kameniny. Vznikla nová generátorová stanice, sklad surovin a mlýnice, hala tunelových pecí, nová lisovna, ostřivárna, sklad ostřiva, kotelna a sklad paliva. [1]
1946
Roku 1946 byla továrna znárodněna a poté začleněna do n. p. Západočeské kaolinové, šamotové a magnesitové závody se sídlem v Plzni. [1]
1945
Po válce byla nad závodem vyhlášena národní správa. [1]
1942
V továrně pracovalo 230 dělníků a výroba se po celou dobu druhé světové války nezastavila. [1]
1940
Roku 1940 společnost postavila pro výpal kameniny novou osmnácti­komorovou pec. [1]
1916
První světová válka výrobu ochromila a Förster továrnu v roce 1916 prodal akciové společnosti Západočeské továrny kaolinové a šamotové. Ta sem ze svého podniku v Horní Bříze přestěhovala výrobu sklářských pánví, rovnacích desek a kameniny. [1]
1913
Byla postavena také nová sušárna, vodárna a skladiště. Exportoval do řady zemí, zvláště do Ruska a do Polska. [1]
1910
Roku 1910 nechal Kurt Förster podle plánů plzeňské stavební firmy Josef a Václav Pašek postavit druhé pece. [1]
1904
Po Maxmilianově smrti závod zdědili jeho synové Kurt a Johann, roku 1904 Kurt vykoupil bratrův podíl a stal se jediným vlastníkem. Protože dosavadní kapacita nepostačovala vzrůstající poptávce, provoz dále rozšiřoval. [1]
1899
V roce 1899 továrna zaměstnávala 150 dělníků, skládala se ze dvou budov s kruhovými pecemi, dílen a kovárny. Na západě sousedila s náročně upraveným parkem, v němž stála kancelářská budova. [1]
1895
Maxmilian Förster nahradil staré pece novými, navrženými firmou Ernsta Hotopa (1846–1904) z Berlína, a zavedl výrobu kameninového zboží, zejména kanalizačního potrubí, které vyvážel do všech zemí Rakouska­ ­Uherska. V továrně byly dva parní stroje, rozpouštěcí bazén s míchadlem a filtračními lisy. [1]
1889
V roce 1889 podnik koupil berlínský podnikatel Maxmilian Förster. [1]
1873
Roku 1873 otevřela v Třemošné firma Société Anonyme des Mines et Usines de Hof Pilsen­Schwarzenberg z belgického Bruselu nové kaolinové ložisko, při němž o dva roky později zprovoznila krytou plavírnu a surovinu začala využívat ve vlastní továrně na hliněné zboží. [1]

Literatura

K domu nění k dispozici žádná literatura.

Články

O domu nejsou k dispozici žádné články.

Externí galerie

2. 6. 2016
flic.kr axetom
20. 5. 2016
flic.kr axetom
14. 5. 2016
flic.kr axetom

Facebook

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.

Další odkazy

FA a VCPD ČVUT v Praze, INDUSTRIÁLNÍ TOPOGRAFIE [1]
fabriky.cz
koda.kominari.cz [2]

Návštěvy

Historie návštěv domů je k dispozici v prémiové verzi.