Zámek Tmaň

Dům nemá přiřazeny žádné subjekty.

2/2023

Společnost Senlife pokračuje v proměně zchátralého tmaňského zámku v soukromý domov pro sto padesát seniorů. První etapou je kompletní přestavba hospodářských budov se zachováním historických rysů objektů. Bourací a přípravné práce, na které naváže rekonstrukce, jsou téměř u konce. Už proběhlo kompletní vyklizení staveniště, bourací práce a sundání střech. Rekonstrukce začala v březnu minulého roku. Projekt za zhruba 150 milionů korun realizuje společnost Senlife bez dotací. Využívá vlastní prostředky a pomáhá si úvěrem. [6]

9/2021

Společnost Senlife, nový majitel zámku, v tmaňském kulturním domě představila smělý projekt přestavby zchátralého zámku na domov pro seniory. Rekonstrukce, která se odhaduje na 150 milionů korun, by měla být zahájena nejdéle v polovině příštího roku. Nové zařízení nabídne kolem 60 nových pracovních míst. Společnost Senlife v červenci uvedla do provozu již jeden takový projekt, a to v Mělníku. Tamní původní augustiniánský klášter přestavěli na zařízení pro seniory. Rekonstrukce je naplánována na dvě etapy. V první dojde k přestavbě hospodářských budov a ve druhé bude opraven zámek a park. [4]

3/2018

Z plánů opět sešlo a zámek je nabízen za 17mil. CZK. Vlastníkem v roce 2018 je společnost Formaggi Property, s.r.o., kde mimojiné působí italský architekt Alberto Di Stefano, který byl i ve společnosti ITAKA, s.r.o. Alberto Di Stefano zrekonstruoval zničený zámek Třebešice. Dále ve společnosti působí Brian Jarlath Murphy.

2008

Zvrat v osudu zámku nastal až v roce 2008, kdy o tento objekt projevili zájem společnosti Euro Ventures, s.r.o., a Itaka, s.r.o. Obě společnosti navrhly vedení Tmaně zrekonstruovat zámkový areál a přestavit ho na byty. V té době byl zámek již v dosti zdevastovaném stavu, opuštěn a nevyužíván. Přesto v něm ale stále zůstala řada památek, které stojí za to zachovat. Předně je to původní kamené zdivo, klenby a portály z pozdně gotické a tenezanční doby, věž, krov, okenní ostění z doby baroka a pravděpodobně také murální výzdoby, skryté pod současnou omítkou. [1]

1993

Stát zámek v roce 1993 prodal skupině podnikatelů, mezi nimiž byl Vlastimil Valenta a jeho rakouský partner Jerri Nowikovsky. Ti objekt nechali zchátrat. Vedle tohoto objektu koupili ještě zámek Buštěhrad a kostel sv. Michala v Praze na Starém Městě. [3]

1988

Zámeček získal nového majitele - Státní knihovnu v Praze a ke konci osmdesátých let, v roce 1988, přeci jenom došlo k nejnutnějším opravám, které provádělo Podbrdské stavební družstvo. Došlo k výměně střechy a některých stropů. Park byl opět využit pro sportovní účely. Byly zde vybudovány tenisové kurty a volejbalové hřiště. [1]

1969

Zámek v havarijním stavu byl převeden pod správu Památníku národního písemnictví a začalo se s nutnou opravou. Počítalo se s vybudováním depozitáře, studovny, přednáškové síně a klubovnami, které měly sloužit nejen vědecké obci naší republiky, ale také místním obyvatelům. Současně s tím se uvažovalo o vybudování expozice, která by připomínala pobyt Mikoláše Aleše v tomto objektu. Památník národního písemnictví chtěl také do své správy převzít i zámecký park, který by uvedl do původního stavu. Z plánů ale sešlo. [1]

1948

Zámek přešel do správy národního výboru. Nábytek a ostatní zařízení bylo postupně rozprodáno a v padesátých letech zde byla ubytovna pro zaměstnance Králodvorských železáren. V té době byly také v přilehlém parku pokáceny vzácné stromy a byla rozbořena kašna. Místo toho zde bylo vybudováno přírodní kluziště, které však po několika letech zcela zaniklo, protože místní obyvatelé o ně neměli zájem. Časem došlo i ke zrušení bytů, které zde byly zřízeny, a tak ve volných prostorách JZD sušilo seno. [1]

1939

Poslední majitelkou zámku se stala Anna Noltschová, která se v roce 1939 ve Francii provdala za syna světově známého výrobce pneumatik Michellina. Druhou světovou válku prožila ve Francii a zámeček přešel do správy německýcj úřadů, což mělo za následek to, že ještě před koncem války z něj byly odvezeny některé cenné předměty, které se již do zámečku nikdy nevrátili. [1]

1909

Začátkem 20. století, v letech 1909 až 1912, byl významným hostem Emmy Noltschové, majitelky tohoto zámečku i malíř Mikoláš Aleš. [1]

1862

V 18. století byl zdejším pánem hrabě Desfours; v roce 1824 připadl tmaňský zámeček JUDr. A. Mudrochovi, jenž dal na vrchu Koukolovce postavit kapličku zasvěcenou sv. Blažejovi; od roku 1862 zdejší panství získali Noltschovi, kteří ho měli až do roku 1948. [1]

1755

Jedinou podstatnou další úpravou bylo zastřešení zámku barokní střechou, k čemuž došlo nejspíše na popud hraběte Bedřicha Desfourse, který Tmaň vlastnil v letech 1755–1802. [2]

1656

Nový majitel Tmaň spravoval až od smrti v roce 1656, kdy jej převzala vdova Anna Kateřina, rozená Broumárka. Jejich syn Vilém Jaroslav Greifenfels z Pilsenburku nechal starou tvrz přestavět na renesanční zámek. [2]

1649

Jeho syn Ferdinand Mencilus zemřel v roce 1649 a panství odkázal brněnskému klášteru u kostela svatého Tomáše a kapucínskému klášteru. Kláštery však, během třicetileté války zpustlý, statek ještě téhož roku prodali Ferdinandovi Greifenfelsovi z Pilsenburku. [2]

1623

Zdeněk Trmal z Toušic se aktivně zúčastnil stavovského povstání. Během něj se podílel na vojenském tažení proti císařskému vojsku a roku 1619 zemřel u Sedlčan. Majetek sice odkázal svému synovi, ale v roce 1622 mu byl veškerý majetek zkonfiskován včetně vesnice Lounín. O rok později statek koupil rada nad apelacemi Jan Mencl z Kolsdorfu. [2]

1592

Václav se tím velmi zadlužil, a jeho děti musely Tmaň v roce 1592 prodat Anně Trmalové z Losu. Anna Trmalová Tmaň přenechala svému synovi Zdeňku Trmalovi z Toušic. [2]

1590

Už v roce 1543 statek prodal Václavovi z Nehvizdek, který přikoupil řadu vesnic. Zemřel v roce 1554 a majetek zdědil Havel Trmal z Toušic, který musel vyplatit nároky mnoha další osob. Havel měl mimo jiné syny Bohuslava a Václava. Starší Bohuslav dostal už v roce 1578 finanční a věcnou náhradu za svůj dědický podíl a o zbytek dědictví se po Havlově smrti rozdělila vdova Johanka z Mitrovic s Václavem. Tmaň připadla Václavovi, který ji nejdřív spravoval za mladší bratry, ale roku 1590 vykoupil jejich podíly, a stal se tak jediným majitelem. [2]

1540

Zdejší tvrz se v písemných pramenech poprvé objevuje v roce 1540, kdy Oldřich Karel ze Svárova postoupil Tmaň se dvorem, tvrzí a vsí Málkov svým strýcům Václavovi a Karlovi. Ti panství prodali Lidmile z Řehnic, po níž je zdědil syn z prvního manželství Jan Myška ze Žlunic.[2]

Jan Žižka ; Hospodářské dvory bývalých panství v Čechách ; str. 106 [5]

7. 2. 2023

Rekonstrukce zámku v Tmani postupuje. Domov seniorů se má otevřít na podzim [6]

30. 9. 2021

Ze zámku v Tmani bude moderní domov pro seniory. Práci tam najde šedesát lidí - Berounský deník [4]

22. 10. 2013

Bude z kostela svatého Michala obchodní galerie? — ČT24 — Česká televize [3]

18. 4. 2021

photos.app.goo.gl Hekrdlová Kateřina

18. 4. 2015

lotusesprit.rajce.idnes.cz lotusesprit.rajce.idnes.cz

Dům nemá k dispozici žádné Facebook odkazy.