Zámek Komařice

Nejstarším panským sídlem v Komařicích býval ve čtrnáctém století dvůr a později tvrz, na kterém v roce 1346 sídlil Beneš z Komařic, příbuzný Bavorů ze Strakonic. Ta byla v letech 1565–66 přestavěna na renesanční zámek. Ten v letech 1598 a 1621 vyhořel a následně byl jako zpustlý prodán vyšebrodskému klášteru, který ho obnovil, r. 1650 byla přistavěna kaple. Cisterciáci zde vybudovali zelinářskou zahradu a pěstoval se tu první salát v Čechách. 

Po roce 1948 byl zámek zestátněn a sloužil jako sklady, škola, byty nebo provozovna pohostinství a postupně chátral.

Po r. 1989 byl zámek v rámci restitucí navrácen a přešel do soukromých rukou. Postupnou rekonstrukci zahájil nový majitel v roce 2015. 

Ve věži byl od dob Cisterciáků zvon, až do druhé sv. války. Pozdější majitel zámku nechal udělat zvon nový menší. Při opravách zámku kolem roku 1989 se tento zvon ztratil. Místním zvonění chybělo a tak uspořádali sbírku na zvon nový. Ten vyrobil zvonař z Myslkovic Michal Votruba. Kovář z Komařic Jaromír Čížek pak pro něj vyrobil srdce. Slavnostně byl zavěšen v roce 2018.

Na začátku roku 2020 byl majitelem zámku Jaroslav Rygl, který pokračoval v rekonstrukčních pracích. Do února téhož roku byl celý areál vyčištěn, obnoven krov i střecha hlavní budovy, opravena okna a část krovu sýpky.

---

Na kraji východního průčelí je brána z tesaného kamene. Nad obloukem je deska s nápisem a erby Jiřího Kořenského z Terešova a jeho manželky Kristýny z Dráchova s letopočtem 1566. Portál připomíná legendu o ušaté paní, jedna zdejší dáma prý odmítla pokračovat v zavedené tradici hostit o posvícení poddané. Co by trest za lakotu ji narostly oslí uši. Postava s oslími uši je i na bráně vyobrazena.