Sklárna Elias Palme

Firma Elias Palme & Co. byla založena v roce 1849 a zaměřovala se na výrobu luxusních svítidel. Kromě nových návrhů se specializovali i na věrné kopie historických originálů. Roku 1905 zadal Franz Friedrich Palme, syn Eliase Palmeho, u místního stavitele Adolfa Richtera postavit na tomto místě novou továrnu, v secesním stylu s prvky eklekticismu, která postupně zaměstnávala až 500 zaměstnanců. V bočních křídlech pak brusírna, kulírna, slévárna, soustružna, pasírna, lakovna i galvanická laboratoř. Nejzdobnější čelní budova obsahovala kanceláře a výstavní sál. Vzniklo zde velké množství významných zakázek pro velké světové budovy jako např. La Scala v Miláně, Hotel Waldorf Astoria v New Yorku, opera v Sydney, osvětlení pro palác tureckého sultána, divadlo Albee v New Yorku a rovněž lustry pro palác svobodných zednářů v Kodani a Německý spolkový dům v Praze.

Po válce byla firma znárodněna. V šedesátých letech 20.století, když vznikl v Kamenickém Šenově moderní závod Crystalex, výroba v této továrně byla postupně ukončena. Budovy poté sloužily bez údržby jako sklady nábytku a postupně se za různých majitelů dostaly do havarijního stavu. Továrna je na seznamu kulturních památek od roku 2007. 

V roce 2025 areál slaví 120 let a čeká ho nová etapa. Budovu koupil Nadační fond Eliáška s cílem zachovat její hodnotu a najít pro ni nové využití. Spolek je lokální tým postavený kolem Petera Ratha, podnikatele, skláře z Rakouska, šenovského patriota, čestného občana a potomka rodiny Lobmeyr, který o záchranu Eliášky usiluje již od roku 2000. Základ mají vybudovaný i v diplomové práci architektky Terezy Šváchové z roku 2016, která je také členem spolku. Eliášku chtějí v postupných krocích a etapách rekonstruovat a vrátit ji jako plnohodnotnou součást zpátky do organismu města. Měla by sloužit místním i přespolním, měla by v sobě snoubit několik různých funkcí a měla by se stát místem mezinárodního významu.